1.	Charakteristika

2.

Politika

3.

Výhody

4.	Poválečná 50. – 60. léta

5.	Dodgeova linie

6.	70. – 80. léta

6.1	První poválečná recese

7.	Adaptace japonské ekonomiky

8.	Krize dosavadního způsobu života

9.	Konjunkturní vzestup

10.

90. léta

11.	Postavení Japonska ve světové ekonomice

12.	Mezinárodní směna

13.	Současnost

„největší centrum svět. hospod. po USA a EU. Zformovalo se v 60. letech. Z hlediska zemi 2. největší země na světě po USA. Od přelomu 50. - 60. let významný svět. vývozce, zaměřilo se na vývoz kapitálu. Od konce 80. let se J stalo největším svět. věřitelem. (USA dlužnická strana)
Politika - nikdy nemělo významné místo v přední politice. Po 2. sv. v. bylo J poraženou zemí - nesmělo dlouho budovat armádu, spoléhalo na pomoc USA. Peníze tedy věnovalo J na rozvoj ekonomiky.
Výchozí podm. J nebyly příliš příznivé. Nevýhody - malá rozloha, nedostatek orné půdy - závislé na dovozu potravin. Nemá zdroje surovin a paliv - dovoz. Navazuje kontakty s Ruskem pro dostatek surovin. Malý počet obyvatel ve srovnání s USA a EU, omezená vnitřní poptávka. Problém s nabízenou produkcí.
Výhody - pracovní síla - pracov. disciplína, vysoká kvalif., vysoká produkt. pr. Další zvláštnosti - nízká úroveň spotřeby, vysoký počet odpracovaných hodin, nezvyk vybírat si dovolenou, horší úroveň bydlení.
na rozdíl od USA, zasaženo válkou, proto diferenciace hospodářsko-politických koncepcí jiných cílů: RYCHLÁ OBNOVA A MODERNIZACE japonského průmyslu, infrastruktury a zajištění dostatku prostředků k dovozu potravin, surovin a investic.
zatímco státy se do 70. let soustředily na poptávku, Jap. se snažily dosáhnout vysoké míry omezování domácí poptávky a zajištění maximální exportní výkonnosti.
vývoj hosp. politiky byl ovlivňován i zvenku hlavně teoreticky, převzala jedna skupina přístupy amerických a evropských ekonomů, která se zaměřila na ekonomický růst a chtěla to adaptovat na Japonskou ekonomiku a druhá vycházela z omezování zásahů státu do ekonomiky, a prosazovala rozvoj vlastní ekonomické teorie. V praktické politice se obě skupiny překrývaly a doplňovaly

50. - 60. léta - po válce - zavedena okupační správa od USA, okupační štáb vydával příkazy japonským vládním úřadům, trvala až do podepsání mírové dohody 1951, cílem bylo zabránit oživení jap. militarismu, rychle demilitarizovat ekonomiku a vyřešit 3 hl. problémy poválečného Japonska:
provést přestavbu předválečných nedemokratických institucí, které bylo nutné v zájmu obnovy ekonomiky reformovat
odstranit nekontrolovaný růst inflace
zvýšit objem produkce
Okupační správě se podařilo oživit japonskou ekonomiku demonopolizaci ek., pozemkové reformě, omezení nabídky peněz, kontrole pohybu zboží, cen a mezd a zavedením systému prioritní výroby = různé fin. podpory na zvýšení výroby uhlí a oceli a oživení tak celkové průmyslové produkce.“

Světová ekonomika 12/25. Práce obsahuje tabulku.