"Mládí
- mládí jako pojem, který známe dnes my, v raném novověku neexistoval, což ovšem neznamenalo, že tehdejší lidé neuznávali období mezi dětstvím a dospělostí
- pro přechod do dospělosti nebyl žádný obřad
- délka mládí zásadně ovlivňována sňatkem, v západní Evropě to tehdy bylo u mužů kolem 28 roku života a už žen o tři roky méně; až sňatkem stával člověk dospělým
- mladí lidé, kteří se osamostatnili, byli velmi mobilní
- konec dětství byl tehdy stanoven sňatke
- stanovit předěl mezi tehdejším dětstvím a dospíváním není lehké, dle církve dosahovali chlapci i dívky zralosti kolem 14 – 15 let, avšak muži se mohli ženit až od 18 let
- v selské domácnosti byl přechod mezi dětství a dospívajícím těžko určitlný (často se dítě na práci podílelo už od 6 let a odcházelo do služby ve 14 letech)
- existovaly venkovské spolky mládeže, jejichž členy byli svobodní muži, pro dívky nic takového neexistovalo
- přijětí do spolku bylo rituální, ve spolku vládla hierarchie podle věku a jakmile se mladík oženi přestal být členem (neustálé obměňování členů)
- tyto spolky dohlížely na morálku vesnice, hlavně při uzavírání sňatků (kontrolovali jak se pár chová, zasahovali v případě nerovného sňatku apod.)
- pravidelné večerní schůzky spolků se konaly v tzv. přástevnách (většinou sem za prací hodily ženy, tancovalo se tam a popíjelo, což se příliš nelíbilo šlechtě a vrchnosti)
- v měšťansko-řemeslnickém prostředí byl přechod ve chvíli, kdy se chlapec stal učněm (obvykle ve 14 letech)
- ve meštěech existovala sdružení tovaryšů, ta podléhala stavovské orientaci
- mladík ve sdružení setrvával tak dlouho, dokud se nestal mistrem
- sdružení se stejně jako selské spolky podílela na pořádání oslav svátků, avšak nesledovala tolik mravní cíle, jejich orientace byla spíš sociálně praktiká – vytváření spolupráce s cechy (ochrana před vykořisťováním mistry)
- sdružení vlastnila tovaryšské hospody, kde se vandrovní tovaryšy mohlli informovat o situaci na daném místě
- u vyšších vrstev bylo považováno ukončení základního studia za ukončení dětství
- jediné všeobecné kritérium byl sňatek, popřípadě se vymanění z moci pána domu
- migrace čeleďe nepřekračovala region s otcovským domem, u tovaryšů tomu bylo naopak
- děvečky sloužily pokud to šlo, co nejdéle u jednoho pána, v blízkosti rodného domu; podléhaly větší společenské kontrole
- mladí bohatí muži byli vzděláváni a dokonce nkteří cestovali, bohatší dívky se soustřeďovaly na budoucí práci doma a taktéž domácí vzdělávání
- gymnázia provozována církví, pro postup do další třídy bylo potřeba zvládnout učivo, ve třídách zhruba stejně staří lidí – pocit generační sounáležitosti
- studentská krajanská sdružení – spolky studentů, nikoli podle školy, ale podle původu; vytvářeli studentskou solidaritu jako protiváhu profesorské atority
- studentské spolky byly přísně hierarchické a soustředěné na družení a zábavu (kritizováni novější osvícenskou generací mladých)
- informace o dětství a dospívání žen chybí
- vlivem osvícenství a pedagogiky je postupně během 18. století mládí chápáno jako období, kdy se formuje osobnost, která by měla hledat nové cesty (dalo by se mluvit o kultu mládí), ve venkovském prostředí se však udržovala představa, že mládí bylo svobodný stav před sňatkem
- příkladem mládežnického měšťanského spolku je Sturm und Drang"

FF UK