1.	Evropská integrace

1.1

Pojem

2.

Metody

3.

Druhy

4.	Obecné vývojové formy integrace

4.1	Pásmo volného obchodu

4.2	Celní unie

4.3	Společný trh

4.4	Hospodářská a měnová unie

4.5	Politická unie

5.	Realizace obecných forem integrace v západní Evropě

5.1	Pokračování vývoje

5.1.1

Smlouva o Evropské unii

5.1.2

Smlouva o založení Evropského společenství

6.	Vysvětlení základních názvů

6.	1 Evropské hospodářské společenství

6.2	Evropské společenství

6.3	Evropská unie

7.	Přechod k měnové unii

7.1

Etapy

7.2	Konvergenční kritéria

8.	Struktura světového hospodářství

8.1	Vývojové etapy

8.2	Globalizace

9.	Mezinárodní pohyb

9.1

Formy

10.	Mezinárodní měnový systém

10.1

Formy

10.2	Světová banka

10.3	Vývoz a dovoz kapitálu

10.4	Vývoz moderních technologií

10.5	Hlavní tendence v poválečném vývoji

11.	Japonsko jako světové ekonomické centrum

11.1	Příčiny úspěchu poválečného Japonska

11.2	Problémy ekonomiky v 90. letech

11.3	Úloha státu

12.	Důsledky měnové unie

13.	Mikroekonomické přínosy

14.	Tři skupiny rizik

15.	Názory na úspěšnost měnové unie

16.	Dopad měnové unie na ČR

17.	Rozpočet EU

17.1	Strukturální fondy

18.	Vstupní kritéria pro vstup do EU 1993 v Kodani

18.1	Integrační proces mezi EU a ČR

19.	Důsledky vstupu do EU

20.	Vývoj zemí střední a východní Evropy

„Pokračování vývoje
- 1967 - vytvořena celní unie (cíl EHS) Wernerova zpráva - vytvořen plán přechodu ke společnému trhu
- společný trh měl začít fungovat v polovině 70. let, ale plán nebyl realizován kvůli krizovým otřesům ve světové ekonomice
- 1973 - vstup GB, Irska a Dánska 9 zemí
- 80. léta - západní Evropa ekonomicky zaostává za USA a Japonskem nutnost přejít k vyššímu integračnímu stupni, pokud má Evropa obstát v konkurenci dlouhodobá příprava
- 1986 - Jednotný evropský akt (Projekt 92) - cílovým rokem splnění úkolů spojených s fungováním měl být rok 1992
- překážky, které brání vytvoření spol. trhu - viz skripta
- v hrubých rysech byl plán do r. 1992 splněn - začal fungovat Jednotný vnitřní trh
- potřeba vytyčit úkoly do dalších období řada zasedání Maastrichtská smlouva (1992) - platit začala v listopadu 1993 kvůli problémům s ratifikací
- 2 dokumenty:
Smlouva o Evropské unii
- poprvé vymezuje EU jako novou etapu ve spoluprácí
- etapa založená na existenci ES a na spolupráci v dalších nových oblastech mimo rámec ES
- 3 pilíře spolupráce:
a) ekonomická oblast - cílem je rozvíjet ek. spolupráci vytvořením prostoru bez vnitřních hranic a zavedením hospodářské a měnové unie, která bude obsahovat jednotnou měnu
b) oblast zahraničně politická a bezpečnostní - státy budou provádět stejnou hospodářskou a zahraniční politiku
c) oblast justice a vnitřních věcí - státy navážou spolupráci v těchto oblastech: azylová politika, postup na vnějších hranicích EU, policejní spolupráce, vytvoření Europolu (evropské policie)
- tato smlouva zahrnuje občanství EU občan se může volně pohybovat v rámci EU, může volit a kandidovat v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu
Smlouva o založení Evropského společenství
- rozšíření Římské smlouvy z r. 1957
- EHS se přejmenovává na ES, protože činnost ES od roku 1993 zasahuje i do mimoekonomických oblastí (např. sociální oblast - přijetí Sociální charty, podpora výzkumu a vývoje, zdravotnictví, ochrana ŽP,…)
- stanoví postup přechodu k hosp. a měnové unii, jaké změny musí nastat v rozhodovacích pravomocích
- součástí jsou konvergenční kritéria, která udávají podmínky vstupu do měnové unie
- význam Maastrichtské smlouvy: jeden ze základních dokumentů EU, zaznamenává přechod k vyšší etapě spolupráce, země se dobrovolně vzdává části své suverenity

- obě smlouvy jsou uzavřeny na dobu neurčitou nikde není řešena otázka vystoupení z EU a měnové unie
- výjimku k MS měla GB a Dánsko - nesouhlasily s přechodem ke 3. etapě měnové unie, byly proti zavedení jednotné měny, obě země tuto výjimku získaly a nemusí se 3. etapy účastnit“