1.	Důležité pojmy – měna, kurz

2.	Vytváření kurzu

2.1	Zvyšování kurzu

2.1.1

Zvyšování ústředního kurzu

2.2	Systémy měnového kurzu

2.2.1

Pružné

2.2.2

Nepružné

2.2.3

Kritéria stanovení kurzu

2.3	Devizové intervence

2.3.1

Povinné a dobrovolné

2.3.2

Přímé a nepřímé

2.3.3

Efekt

2.4	Sterilizované intervence

3.	Výhody a nevýhody jednotlivých typů kurzů

4.	Teorie měnového kurzu

5.1	Historie čs. koruny a vývoj jejího kurzu (1919 – 1953)

5.2	Kurz koruny v letech CPE (1953 – 1990)

5.3	Zavedení vnitřní směnitelnosti koruny (1/1/1991)

5.4	Systém pevného kurzu koruny s vazbou na měn. koš

5.5	Pevný kurz jako nominální „kotva“ v EKO

5.6	Vývoj kurzu koruny po zavedení vnější směnitelnosti

- 1919: ministr financí dr. Alois Rašín provádí první měnovou reformu – kolkování R-U bankovek
- 1920‘: zastavení inflace (tvrdá deflační politika) + intervence na posílení CSK, TE, růst kupní síly koruny
- 1929: koruna jako měna zlaté devizy (44,58 mg Au/CSK); to se však stalo v době úpadku Au a republika je vtahována do světové krize; zhoršení konkurenceschopnosti - růst nezam., pokles mezd; kritika K. Engliše
- 1934, 1936: dvě devalvace guvernéra Engliše
- válka – v oběhu jsou říšské marky (RM), enormní inflace, uloupení zásob Au; oficiální kurz = 10 CSK/1 říšská marka a reálný = 6 – 7 - CSK je podhodnocená
- 1945: oficiální měnou je Kčs, jednotná výměna 500,- Kčs / osobu
- ČSR je zakládajícím členem MMF - kurz musí být stanoven paritou k USD (50,- Kčs)

1.5 Kurz koruny v letech CPE (1953 – 1990)

- 1953: peněžní reforma
- vnitřní cen. hladiny i měna byly převedeny v poměru 5:1; formálně stanoven zlatý obsah Kčs (7 x) - kurz byl nadhodnocen = ekonomicky nepodložená revalvace (původní kurz 50,- měl být tedy 10,-, ale byl stanoven na 7,20)
- kurz je administrativně stanovený, koruna není konvertibilní a devizy se přidělují z centra
- rozevírají se nůžky mezi vnitřními (plánovými) a zahr. cenami
- 1957: začíná systém kurzových příplatků a přirážek (zmírňují dopady nereálnosti kurzu)
- např. v CR = 3 CZK/DEM + 75 %, tuzemec = 125 % a devizový příslib (administrativní omezení)
- 1967: kurzové koeficienty VRCV (vnitřního reprodukčního cenového vyrovnání) pro obchodní platy
- 1990: tři devalvace, celkem > 86 %

1.6 Zavedení vnitřní směnitelnosti koruny (1/1/1991)

- spojeno s liberalizací ZO (zrušení monopolu pro vybrané organizace)
- podniky i osoby mají tedy rovnoprávný přístup k volně směnitelným měnám; ex. však povinnost podnik. nabídnout veškeré nabyté deviz. prostředky ke koupi tuzem. deviz. bance; ex. pouze CSK (ještě ne deviz.) účty
- koruna je stále pouze vnitrostátním platidlem (není konvertibilní a není obchodována na mezinár. deviz. trzích)
- kroky liberalizace kurz. politiky:
I. sjednocení diferencovaných kurz. propočtů –na úrovni rovnováhy plateb. bilance = 28 CZK/USD
II. zreálnění oficiálního měn. kurzu
III. zavedení vnitřní - vnější směnitelnosti
IV. přijetí systému pevného kurzu jako nominální kotvy transformace"

Přednášky ze zahraničního obchodu 4/7. Práce obsahuje rovnice.