"Korejská lidově demokratická republika nebo zkráceně Severní Korea, či prostě KLDR je východoasijský stát, který leží v severní části Korejského poloostrova. Jeho nejbližšími sousedy jsou Rusko, Čína a Jižní Korea. Hranice mezi Severní a Jižní Koreou je považována za nejmilitarizovanější místo na planetě, to znamená, že je zde taková koncentrace vojáků, vojenských objektů, zbraní a hlavně minových polí, jako nikde jinde ve světě. Obr.2: Mapa KLDR
Hlavním městem Severní Koreje je Pchjongjang psaný též v podobě Pyongyang, který je rovněž centrem jedné ze čtyř (někde se uvádí z pěti) městských oblastí, které jsou společně s devíti provinciemi nejvyššími správním celky v zemi.
1.2 Obyvatelstvo

Severní Korea má více než 20 milionů obyvatel, odhady se však liší. Většina obyvatel, tedy asi 68%, je ve věku 15-64 let, mladších je zhruba 25% a starších pouze 9%. Tato informace ovšem nemusí být pravdivá, protože informace vydané oficiálními úřady bývají často zmanipulované, pozměněné cenzurou nebo nepřesné.
Národnostní složení Severní Koreje je striktně homogenní, nenacházejí se zde žádné výrazné menšiny, což je způsobeno její izolací od okolního světa. Náboženství v zemi je sledováno a regulováno, takže zde najdeme jen několik oblastí, kde přežívají buddhistické a konfuciánské tradice a státem přísně kontrolovanou křesťanskou komunitu vystupující pod jménem „Božské cesty“.
Jediným úředním jazykem v Severní Koreji je korejština, znalost ostatních jazyků je velmi omezená a to se týká i angličtiny, která se sice vyučuje na univerzitách, ale mimo hlavní město se neučí vůbec. Angličtinu většinou neovládají ani úředníci. Na univerzitách se kromě angličtiny vyučuje také čínština.
2 Severokorejský režim
2.1 Státní zřízení a ideologie

Státním zřízením Severní Koreje je lidově demokratická republika, v jejímž čele stojí krajně levicová Korejská strana práce založená bývalým severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. Země se řídí ideologií čučche ( anglicky psáno juche ), která je kombinací neokonfucianismu, stalinismu a maoismu. Tato ideologie vznikla Severní Koreji a nebyla nikdy v plné míře zavedena v žádné jiné zemi.

Obr.3: Vlajka Korejské strany práce Obr.4: Vlajka Severní Koreje
Hlavní myšlenkou čučche je ekonomická soběstačnost a celková nezávislost na ostatních státech. Tato ideologie se řídí principem songun, který vyzdvihuje roli armády a vojenskou samostatnost. Nejdůležitějším úkolem státu je „výchova lidu v komunisty a jejich podněcování k budovatelské aktivitě“ . čučche vyžaduje absolutní věrnost vládnoucí straně a vůdci.
Ačkoliv se obecně uvádí, že země je ovlivněna komunismem a stalinismem a její režim je krajně levicový, americký expert a autor knihy Nejčistší rasa, Brian Reynold Mayers, který studoval situaci v KLDR, zastává názor, že severokorejský režim má v sobě prvky krajní pravice, konkrétně nacionalismu. Svědčí o tom například způsob, kterým se KLDR dívá na nekorejské státy. Svoji rasu však nepovažuje za nadřazenou kvůli fyzickým znakům, ale z hlediska morálky.

2.2 Volby

Parlamentní volby se v Severní Koreji konají obvykle každých pět let a probíhají poměrně neobvyklým způsobem. Voliči nemají k dispozici seznam uchazečů, ale pouze jméno jednoho kandidáta, u kterého zaškrtávají políčko „ano“ nebo „ne“. Pro každý okrsek je tedy vybrán jeden kandidát a ten je prakticky vždy také zvolen.
V roce 2009 bylo odsouhlaseno 100% kandidátů a voličská účast dosáhla 99,98%. Severokorejský vůdce Kim Čong-un, který v roce 2014 kandidoval za okrsek u posvátné hory Pektu, získal 100% hlasů a to za stoprocentní voličské účasti.
Vzhledem k přísnému režimu, který v zemi vládne, si prakticky nikdo netroufne hlasovat proti některému kandidátovi a neúčast ve volbách je tvrdě postihována. Vnější pozorovatelé považují volby v Severní Koreji za pouhé gesto, které má podpořit propagandu a posloužit jako důkaz o demokratičnosti státu.
2.3 Lidská práva

Severokorejský režim podle komisařů OSN v mnoha ohledech porušuje lidská práva. V únoru 2014 to napsali v otevřeném dopise představitelům Severní Koreje a přidali zevrubnou zprávu informující o konkrétních zločinech, které se v zemi dějí. Ve výčtu nechyběly vraždy, znásilnění a zotročování.
Komisaři dále uvedli, že některé praktiky nápadně připomínají nacistický režim. To se týká především pracovních táborů, kam jsou zavíráni politicky nepohodlní jedinci i se svými rodinami. V těchto táborech lidé často umírají na podvýživu, dokonce se objevují zprávy o tom, že jsou na vězních testovány chemické zbraně. O pohřbívání mrtvých se stejně jako v nacistických koncentračních táborech starají ostatní vězni.
Odhaduje se, že v severokorejských pracovních táborech může být zadržováno až dvě stě tisíc lidí a to i přesto, že Severní Korea jejich existenci popírá.
Dalším právem, které je obyvatelům Severní Koreje odepřeno, je právo na svobodné opuštění země, neboť KLDR je zcela izolována od ostatního světa. Zajímavostí je, že starší bratr Kim Čong-una, který se měl původně ujmout vlády, byl uvrhnut v nemilost a to proto, že uprchnul ze země a to s cílem navštívit zábavní park Disneyland."

Práce obsahuje fotografie a obrázky o rozsahu cca 2,5 stránky.