"Karel Čapek se řadí do období meziválečné literatury, která se vyznačuje především tím, že se začalo dbát na estetičnost více než na dějovost. Literární tvorba v tomto období byla ovlivněna politickými názory, u Čapka to byl demokratický liberalismus, který se u něj hlavně v předválečném období snoubil s protifašistickými postoji.
S příchodem demokracie začaly do Česka pronikat nové směry ze zahraničí, například surrealismus. Literatura se stávala stále rozmanitější díky svobodě slova i stylu. Pozice psaného slova se měnila i vzhledem k rozvoji rozhlasu a kinematografie.
Čapek také patřil mezi tzv. pragmatickou generaci spisovatelů, která podporovala prezidenta T.G. Masaryka a jeho pohled na demokracii a humanismus. S Masarykem si byl velmi blízký, dokonce se stal hradním mluvčím, krom toho se jeho osobou zabýval hned ve dvou politických dílech – Hovory s T. G. Masarykem a Mlčení s T. G. Masarykem. Z pragmatismu potom vycházela noetická próza, která se snažila pochopit realitu objektivně bez jakéhokoliv ideologického vlivu.
Významnou částí literatury meziválečného období je žurnalistika, kde se rozvíjely především reportáž a fejeton. Čapek, podobně jako Eduard Bass nebo Karel Poláček, působil v redakci Lidových novin. V žurnalistice se prosadil především jako fejetonista, nelze však opomenout ani jeho roli v rozvoji sloupku, kde navázal na Jana Nerudu.
Pokud se konkrétněji podíváme na R.U.R., můžeme ji zařadit do utopické až fantaskní literatury a mezi tzv.varovná díla, která upozorňovala na nebezpečí rozvoje techniky a lidské společnosti.

2 Biografické údaje o autorovi

Karel Čapek se narodil 9.ledna 1980 v Malých Svatoňovicích do rodiny lékaře a zemřel 25.prosince 1938 v Praze. Dětství prožil v Úpici, kde také navštěvoval Základní školu, která byla později přejmenovaná na Základní školu bratří Čapků. Dál studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud přestoupil na gymnázium v Brně z důvodu odhalení protirakouského spolku, který založil a vedl. Poté pokračoval ve studiu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, filozofii se věnoval i během studijních cest do Berlína a Paříže.
Po škole působil nějaký čas jako vychovatel a učitel ve šlechtické rodině, protože kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu nemohl být odveden na vojnu, nakonec však našel uplatnění jako novinář. Psal do Národních listů a do časopisu Nebojsa, stal se redaktorem Lidových novin. Z národních listů odešel na protest proti vyloučení jeho bratra z redakce a proti politické orientaci novin. Působil také jako dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle a stal se prvním předsedou Československého PEN klubu, který sám založil.
V roce 1935 se po patnáctileté známosti oženil s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Po podpisu Mnichovské dohody se stal „obětním beránkem“. Kvůli svým protifašistickým názorům byl vystaven nenávistným útokům. Zemřel dřív, než ho gestapo stačilo zatknout, jako důvod smrti se uvádí plicní edém.

V literárních začátcích spolupracoval se svým bratrem Josefem. Později se osamostatnil a začal se věnovat zkoumání lidských vztahů, hledal smysl lidské existence, využíval svoje filozofické a estetické vzdělání. Mezi jeho základní poznávací prvky patří široká slovní zásoba a svěží a lehký styl psaní a kreativní použití češtiny.
Mezi jeho nejznámější prozaická díla patří utopické romány Továrna na absolutno a Krakatit, dále satira Válka s mloky, noetická románová trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, sbírky povídek Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy a v neposlední řadě protifašisticky laděná dramata Bílá nemoc a Matka. Všechny děti potom jistě znají dětské knížky Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek a Dašeňka čili život štěněte.

3 Údaje o knize

R.U.R, celým názvem Rossumovi Univerzální Roboti nebo také Rossum’s Universal Robots je kolektivní drama (divadelní hra, ve které není hrdinou jedinec, ale kolektiv) o vstupní komedii a třech dějstvích. Je to první v řadě Čapkových fantaskních utopií, která se řadí mezi fantasy dramata a sci-fi. Toto dílo je pravděpodobně úplně první v žánru sci-fi a Karel Čapek je díky němu považován za zakladatele tohoto žánru.
Toto varovné utopické drama se zabývá otázkami vývoje společnosti a techniky a následky našich rozhodnutí. Děj se odehrává se v budoucnosti a je rozdělen na čtyři části, přičemž v první se seznamujeme s hlavními postavami a důležitými fakty, které jsou nutné pro pochopení děje. V druhé a třetí části se rozvíjí zápletka, která na konci třetí části vyústí v téměř absolutní vyhubení lidstva. Poslední dějství dává ještě naději na obnovení lidstva skrze polidštěné roboty.
Zajímavostí je, že slovo „robot“, které se nyní používá prakticky po celém světě, bylo poprvé použito právě v této divadelní hře. Čapek původně uvažoval o použití slova „labor“, jeho bratr Josef mu však poradil slovo „robot“, které se ujalo natolik, že bylo přeloženo do více než třiceti jazyků.

Hlavní postavy

Harry Domin, centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů
Harry je idealista, který věří, že díky robotům už lidé nikdy nebudou muset pracovat. Je naprosto zaslepený svými vizemi, jsou pro něj možná i důležitější než láska k jeho ženě Heleně.

Stavitel Alquist, šéf staveb R.U.R.
Alquist je prostý pracovitý člověk. Jako jediný nepoužívá k práci roboty, ale stále pracuje vlastníma rukama, díky čemuž jako jediný přežije hromadné vyhlazení lidstva.

Helena Gloryová
Dcera prezidenta, Helena, přijíždí do výrobny robotů, aby se zasloužila o zrovnoprávnění robotů. Všichni ve výrobně robotů se do ní okamžitě zamilují a ona se nakonec provdá za Harryho. Avšak ani po svatbě se jí nelíbí myšlenka, že roboti nemají city a proto požádá hlavního výzkumníka, aby vytvořil roboty, kteří budou mít pocity. Jako první si uvědomí, že celá výroba robotů pro práci a pro válku byla chyba a zničí jediný exemplář vzorce pro výrobu.

Roboti Primus a Helena
Dvojice robotů, kteří se přestanou chovat logicky a začne jim záležet na sobě navzájem. Ukazuje se, že se mohou stát zakladateli nového lidstva."

Práce obsahuje na úvodní stránce podobiznu autora.