"Co je úvaha?
Úvaha je slohový útvar, jenž obvykle vzniká na podkladě nějaké lidské myšlenky či souboru myšlenek. Autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, snaží se dospět k obecnějšímu řešení. Úvaha je ovlivněna úrovní myšlení, zkušenostmi a názorem autora. Autor přemýšlí, dívá se na věc z více možných úhlů, klade argumenty a protiargumenty. V úvaze se často vyskytují řečnické otázky, hodnotící příslovce, přirovnání aj. Lze použít také tzv. neukončenou výpověď. Cílem úvahy není problém vyřešit, pouze se zabývá nabídkou možných řešení.
Budoucnost skrytá ve fantazii
Temná sametová vlahá letní noc. Stačí se jen zavrtat do lavičky na staré opuštěné zahradě a omamná vůně rozkvetlých růžových květů se už postará o vaše snění.
Upíráte oči do modročerných nekonečných plání vesmíru a jedinými světly kolem jsou odlesky hvězd, mnohdy tak vzdálených, že když se jimi kochají vaše oči a mysl v nich hledá skryté obrazy, ony se již v mrtvý kámen proměnily, staly se minulostí. Ale vy můžete stále ještě dlouho pozorovat stříbřitý paprsek, neboť trvá velmi mnoho let, než jeho světlo doletí až k nám, aby zde navždy našlo zánik. Na jeho místě není nic, jen valící se chuchvalce mlhoviny s neživými úlomky zničené hvězdy.
Je lákavé uvažovat o vesmíru a tak to zkusíte také a za chvíli vám hlavou víří tisíce otázek…
Jak a kdy vesmír vznikl? Čím je určen směr oběžnic? Co bylo předtím a co bude potom? Je vesmír nekonečný jako naše představivost? Ale nic, co se skládá z hmoty, nemůže být nekonečné ani vesmír. Musí někde začínat a někde končit. Co tedy najdeme za ním?
Přemýšlíte o všech těch sci-fi příbězích s dokonalými mimozemšťany a nyní víte zcela jistě, že jste právě zahlédli pozoruhodný kosmický koráb, maličký, ohromně vzdálený, a přestože se vám rozplynul v namodralý oblak, vám už nedá pokoj myšlenka, že i jinde existuje život.
Co se to s vámi stalo? Netušíte? Ale ano, vždyť se už usmíváte, je dobře že i vy jste ji poznali – pyšnou vládkyni všech představ – fantazii. Řítí se k vám nezadržitelnou, největší kosmickou rychlostí. Fantazie - osm písmen, jež vytváří zářivé slovo zamlžené tajemstvím věčným jako sám čas. Slovo, které píše nekonečné příběhy v našich vzletných představách.
Zkusme se trochu zamyslet, čím doopravdy rozumíme slovo fantazie?
Představa – smyslový obraz objektu ve vašem vědomí může vzniknout nejen tehdy, kdy je tento předmět před vámi a působí na vaše smyslové orgány. Snadno můžete například vidět svým vnitřním zrakem tvář člověka, kterého jste kdysi znali, se kterým jste kdysi žili, který se vám líbí, a vzpomínáte na něj. Takové reprodukce předmětů a osob, které v dané chvíli bezprostředně nevnímáme naším vědomím, nazýváme představa. Představa je možná proto, že v mozku zůstávají stopy některých vjemů, že působí složitý mechanismus paměti…
Protože minulé vjemy se zobecňují, shrnují se do jednoho obrazu, stává se předcházející zkušenost ukazatelem cesty v nových situacích, za nových okolností. Každý ví, že zkušený montér se rychleji naučí rozebírat nový stroj než nováček.
Charakter představ u různých lidí přirozeně závisí na způsobu života, na jejich předchozích zkušenostech.
Představa má ještě jednu vlastnost. Člověk si může představit i takové věci, které dříve nevnímal. Umělec musí vidět obrysy budoucího obrazu dříve, než vezme do rukou štětec. Nejen to, v představách může člověk do značné míry změnit charakter smyslového obrazu. Nikdo vám nemůže zabránit představit si fialový pomeranč, kočku, která se houpe na konci svého ocasu nebo dokonce stohlavého draka, kterému srší z tlamy oheň, či upíra, labužnicky otevírající ho krevní konzervu. Ve všech těchto případech přerůstá schopnost představovat si, obrazotvornost, ve fantazii.
FANTAZIE – vybavení kombinace vjemů, které v přírodě neexistují, vycházejí však ze skutečných vjemů (souvisí a přecházejí v myšlení). Nechť jsou však obrazy vznikající ve vědomí sebefantastičtější, přece se konec konců tvoří z prvků předchozí skutečnosti. Slepý od narození si například nemůže představit žlutou růži, i kdyby byla jeho fantazie sebebohatší.
Mezi největší sny v dějinách lidstva patřily nesporně cesty ke hvězdám."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ