1.	Stručný životopis a východiska Emmanuela Lévinase

2.	Židovská jedinečnost a filosofie

2.1	První kapitola – židovství vs. řecká filosofie

2.2	Druhá kapitola – odpovědnost jako povinnost, odpovědnost a osud druhých lidí

2.3	Třetí kapitola – zástupnost, otevřenost a mesianismus

Dějinné otázky II. Světové války ho tedy nemohli nechat klidným a musel se začít ptát a hledat příčiny zla v lidech a skutcích (např. Holocaust, totalitarismus 20. století atd.). Miroslav Petříček pak v doslovu akorát potvrzuje to, že Lévinasova metafyzika je kritikou řeckého přístupu k bytí (descartovské cogito) s notnou esencí talmudistické tradice.
Chalierová rozdělila svoji práci na tři kapitoly: 1.Hebrejské a řecké, 2. Odpovědnost a 3. Zástupnost. Podívejme se nejprve na první část, která poskytuje vhled do filosofického prostředí ve kterém se Lévinas pohybuje. Jedná se o vymezení židovského pohledu na svět od klasického přístupu řeckého. Lévinas se chtěl vymanit z řecké filosofie, té která nedokázala zabránit utrpení, nedokázala ho uchopit a pojmenovat a tím se sama pohřbila. Volá tedy po opuštění stávajících filosofických témat, aniž bychom se jí vzdávali. Proto Lévinas zůstává v řeckém prostoru, který jsem určitou mírou interiorizovali a díky čemu jsem o to více schopni vnímat jeho filosofii jako „vanutí přicházející odjinud“ a přeci v nás. Dívat se na svět prizmatem talmudistické tradice po tisíciletí uchovávaném v hebrejském jazyce. Toto učení nám ukazuje cestu, cestu spravedlnosti, odpovědnosti a maximální vůle nikdy neustupovat zlu a to za jakoukoliv cenu."