1.	Pojem sociologie bydlení

2.	Stručný popis jednotlivých kapitol

3.	Praktické použití sociologie bydlení

V pojetí této knihy je sociologie bydlení chápána více doširoka než v ostatních knihách – je do ní zařazen i soubor témat, která lze nazvat sociologií bytové politiky. Jiní autoři a jiné knihy zdůrazňují vztah mezi rodinou a bytem, rodinou a rodinou skupinou, popř. většími celky. Jiní zkoumají bydlení jako fenomén převážně kulturní a další jen jako jev ekologický. Bytová otázka je velmi starým sociálním problémem. Sociologie pohled na otázku bydlení rozšířila: přestala se zabývat bydlením jen těch vrstev, pro které bylo získání bytu obtížné, ale začala se tím zaobírat bez ohledu na sociální vrstvy.
Kniha začíná kapitolou „Počátky sociologie bydlení“ s podnadpisem „Sociologie bytové politiky“, kde autor píše, že sociologie by měla zejména přispět k hlubšímu pochopení toho, jakou roli hraje v ekonomickém a sociálním vývoji. Zkoumá systematicky trh bytů, pohyb domácností uvnitř bytového fondu, příčiny stěhování a výměn bytů, investice do bydlení. Jako styčné body uvádí zkoumání závislosti úrovně bydlení na fázích rodinného cyklu, na povolání, příjmech a vzdělání, mobilitě obyvatelstva a studium sociálních norem.
Další část je o bydlení, rodině a společenství, kde je zahrnuto (jako ostatně v celé knize) mnoho postřehů jiných spisovatelů k tomuto tématu a odkazů na jejich knihy a výzkumy. Část o společenství pojednává o sociologii sousedství a soc. územního společenství, kde se autor zaměřuje na zkoumání důsledků hmotného uspořádání obytného prostředí na chování lidí a na síť jejich sociálních vztahů.
Kniha obsahuje velmi názorné náčrtky, které se týkají bytových systémů. Funkční celky navzájem propojených institucí, které zajišťují akumulaci prostředků na stavbu bytů, byty staví, rozdělují a spravují. Naleznete v ní také stanoviska antropologů, kalkulujících ekonomů, sociologů a praktiků, kteří analyzují a zkoumají bytové potřeby obyvatelstva.
Mnoho stránek autor věnoval srovnávání minulé, přítomné a budoucí potřebě bytů, z čehož samozřejmě většina zemí rozlišuje při vyčíslování bytů jen mezi potřebou přítomnou a budoucí. (nutnost vytvářet rezervu bytů). V knize je velmi podrobně a sáhodlouze popsána bytová situace od roku 1950 – 1980. Je zde i na pár stranách zmíněna krizová situace v poválečném Československu a v Evropě.
V jedné celé kapitole je tu i zmíněn problém rovnováhy – téměř každá země v Evropě je postavena při odhadech svých budoucích bytových potřeb bytů před úkol uvést do optimální rovnováhy dva hlavní požadavky: postavit dost bytů pro vznikající rodiny a zbourat co nejrychleji nevyhovující byty. Tato skutečnost je názorně ukázaná v mnoha tabulkách.
Údaje jsou sice již zastaralé, ale protože toto téma je pro nás stále aktuální, myslím, že i teď je to velmi zajímavé srovnání."