"strategie managementu nákladů – snaha o dosažení a udržení konkurenční výhody – nízké N
- zdrojem konkurenční výhody jsou nízké N pouze tehdy, pokud je daná úroveň N konkurencí obtížně dosažitelná
- nepromyšlené snižování N může vážně zničit infrastrukturu, odcizit zákazníky, v žádném případě plošně snižovat N
- k tomu aby konkur. výhoda vznikla musí činnost podniku vytvářet hodnotu – hodnota pro zákazníka musí převyšovat N na její vytvoření

Chyby při snižování nákladů – analýza klíčových faktorů růstu nákladů
1. snižování N jako přechodný úkol managementu (komponovitý přístup)
2. snižování bez určení příčin růstu N – snižování N může vyvolat např. jednorázová reklamní kampaň…
3. plošné, paušální snižování N a personálu
4. bez soustředění na to, co je podstatné – útvary často překrývají svoji činnost
5. bez optimalizace procesů – optimalizace zásob – ekonomický (vázat minimum kapitálu), výrobní (zajištění plynulého chodu výroby
6. hodnocení krátkodobých úspěchů


Třídění nákladů dle původu spotřebovaných vstupů

- externí (prvotní) náklady – spotřebované vstupy pocházejí z okolí podniku (př. spotřebovaný materiál)
- interní (druhotné) náklady – vznikají potřebou vnitropodnikových výkonů (př. výroba nářadí pro vlastní spotřebu)


4. Odvození nákladových funkcí, bod zvratu

Nákladové funkce .
= matematickou formou vyjadřuje vztah mezi náklady a objemem výroby podniku.

náklady jsou fcí vyráběného množství produkce: N = f(q)
fce TC: N = a + b*c (a,b – parametry fce, q fixní N, N variabilní
fce jednotlivých N: N/q = a/q + b

význam nákladových fcí – zpřesnění a dynamizace kalkulace

 proporcionální znázorňuje přímka
 nadproporcionální znázorňuje konvexní křivka
 podproporcionální znázorňuje konkávní křivka
 kombinací uvedených možností vzniká nákladová funkce, která má tvar obráceného písmena S (mezní náklady mají pak tvar písmene U)
Nákladové funkce
 krátkodobé – charakterizuje průběh N v krátkém období, ve kterém lze měnit pouze některé výrobní činitele, zatímco ostatní nelze, objem výroby je limitován výrobní kapacitou, používají se v běžném, operativním řízení např. v analýze bodu zvratu, při optimalizaci objemu výroby
 dlouhodobé – charakterizují průběh nákladů v delším období, všichni výrobní činitelé jsou variabilní → nejsou fixní náklady. Protože v dlouhém období nejsou Fn, pracuje se s AC a MC, skládají se z částí krátkodobých funkcí. U-křivka (zpočátku dlouhodobá nákladová fce klesá, v jejím nejnižším bodě je dosaženo min. AC a nejvyšší efektivnosti výroby, pak N rostou), s růstem AC roste i neefektivnost, někdy může mít křivka tvar L ( AC nejdříve klesají a pak se nemění) nebo tvar hyperboly ( AC stále klesají).
Tvar dlouhodobé nákladové fce má vliv i na počet podniků na určitém trhu, při rozhodování o velikosti podniku, druhu výrobního zařízení, jeho počtu a výkonu, technologii aj., kromě výrobních N je potřeba uvažovat i o nákladech dopravních.

Metody odhadu fixních nákladů .
Známe-li FN a VN podniku, můžeme sestavit nákladovou funkci, vychází z produkční fce (vztah mezi Q a výrobními činiteli).
Ke stanovení nákladových funkcí používáme tyto matematické funkce
 proporcionální: y=a+bx (lineární fce)
 nadproporcionální: y= a + bx + cx2 (kvadratická fce)
 podproporcionální: y= a + bx - cx2"

Vysoká, Práce obsahuje tabulky a grafy o rozsahu cca 3 stran.