4.a Hepatosplenomegalie
4.c Hypoxie novorozence, příčiny a důsledky
4.b Astma bronchiale
13.a Bolesti břicha
5.a Anemie
28.a Anomalie plic, bronchiektazie a plicní fibrózy
6.a Bezvědomí (dif.dg.)
6.c Cystická fibróza
14.c Syndrom dechové tísně

"4.b Astma bronchiale
- závažné chronické onemocnění dětského věku
- v Evropě je prevalence asi 5% (s rozptylem 10-12%), až v 63% vzniká před 5. rokem života
- hlavní riziková skupina – atopici (alergie v RA)
- za preastmatický stav lze považovat – atopickou dermatitidy (40-60% riziko vzniku astmatu), alergickou rýmu
- často se v tomto smyslu mluví o atopickém syndromu
- podmínky vzniku –
- predispozice – rodinná či osobní (atopie)
- příčinné alergeny – čím častější a větší expozice, tím větší riziko
- podpůrné vlivy – respirační infekce, imunodeficience a imunologické dysfunkce, pasivní kouření, škodliviny prostředí
- spouštěcí vlivy – alergeny, infekce, škodliviny, tělesná či psychická zátěž, prudké změny teploty, chlad
- definice –
- chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest
- úlohu hrají hlavně Th2 lymfáče, žírné bb. a zejména eosinofily
- buňky svými produkty zvyšují reaktivitu průdušek→ vznikají opakované stavy výdechové dušnosti, záchvaty kašle (hlavně v noci a ránp)
- obstrukce je dána spazmem hladkých svalů, otokem sliznice a zvýšenou tvorbou vazkého hlenu
- astma tedy charakterizuje :
- eozinofilní zánět dýchacích cest
- reverzibilní bronchiální obstrukce
- bronchiální hyperreaktivita
- diagnóza –
- projevuje se stavy ztíženého dýchání či výdechové dušnosti, často s hvízdáním či sípáním ve výdechu
- typický je vznik v druhé polovině noci či po námaze
- dítě pociťuje tíseň, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu
- často je to provázeno dráždivým suchým kašlem
- anamnéza – info o rodinné zátěži, vztah příznaků k místu, sezóně, životní situaci...
- fyzikální vyšetření – mimo akutní stav bývá v normě
- funkční vyšetření plic – u dětí nad 5 let, patří k základním postupům
- FEV1 může být v normě, ale na křivce průtok-objem je nález obstrukce malých dých.cest
- nejasné případy – inhalační provokační test histaminem k posouzení bronchiální reaktivity
- při nálezu obstrukce je dobré provést bronchodilatační test k posouzení reverzibility
- věková hlediska –
- astma může vzniknout v kterémkoli věku (čistě teoreticky nemůže vzniknout před 1. rokem – ještě nejsou vyvinuté hladké svaly bronchů a těžko se to dá považovat v prvním roce za chronické onemocnění, obdoba astmatu v tomto věku – recidivující obstruktivní bronchitida)
- v polovině případů začíná před 3.rokem – dětské astma – nejsou ještě typické příznaky – dítě trpí respiračními infekty (hlavně viry), společným jmenovatelem je obstrukční bronchitida
- astma školního věku a adolescence se už moc neliší od příznaků v dospělosti (liší se jen tzv. spouštěči akutního stavu)
- dif.dg- akutní virové resp. infekce, recidivující bstrukční bronchitida, recidivující sinusitida, bronchiolitida, CF, VSV, GER, stenózy bronchů, tracheomalacie, cizí těleso
- stále je dost podceňována možnost cizího tělesa, i anatomické odchylky jsou častou příčinou těžkých akutních stavů
- častá příčina nočního kašle může být i GER- vyšetříme 24hod. pHmetrii a bronchoskopii
- bronchoskopie je stále neprávem považována za příliš invazivní vyšetření
- indikace – stridor, atelektáza, perzistující hvízdavé dýchání, podezření na cizí těleso, recidivující a perzistující plicní infiltráty, nevysvětlený kašel, opakované těžké akutní bolesti
- klasifikace –
- opírá se o podrobný popis příznaků, jejich četnost a tíži (důležitý ukazatel – spotřeba úlevových bronchodilatancií)
- k úplnosti též patří zhodnocení bronchiální reaktivity a plicní funkce
- cílem je, aby se na posouzení podílel sám pacient (školní děti, adolescenti) a rodiče (malé děti)
- průběžné hodnocení zahrnuje –
- záznam četnosti nočních příznaků – v noci a ráno, pocity tísně na hrudníku
- jak to omezuje běžné denní aktivity
- součástí záznamu je i označení použití β2-agonistů pro akutní obtíže
- monitorace plicní funkce a bronchiální reaktivity
- spirometrie
- záznam křivky průtok- objem spolehlivě odhalí i latentní obstrukci
- podáním bronchodilatancia hodnotíme reverzibilitu obstrukce
- astma (i bezpříznakové) by mělo být min. jednou ročně spirometricky kontrolováno
- inhalační provokační test
- histaminem nebo acetylcholinem, slouží k objektivizaci bronchiální reaktivity
- použití – pro diagnostiku astmatu, pro hodnocení terapie, pro posudkové účely
- orientační vyšetření PEF výdechoměrem (paekflowmetr)
- měl by ho mít každý astmatik
- ve stoje, po usilovném nádechu, usilovný výdech do přístroje (ze tří pokusů zaznamenáme nejlepší hodnotu), měří se obvykle ráno a večer
- normou je nejlepší hodnota pacienta nadýchnutá v klidovém stavu
- důležitá hodnota je variabilita denních hodnot
IV = (PEF večer – PEF ráno) / průměr těchto PEFů x 100
- variabilita do 20% vyjadřuje stabilizované astma
- klasifikace tíže –
- 1. intermitentní astma – občasné epizody záchvatů, nejvýše 1x týdně, noční ne více než 2x měsíčně
- mezi záchvaty normální funkce, PEF do 20%, plná životní aktivita
- 2. lehké perzistující astma – příznaky i několikrát týdně, noční obtíže několikrát měsíčně
- PEF je mezi 20-30%, spirometrie mezi záchvaty ještě do 80% hodnot
- projevuje se již narušení spánku a denních aktivit
- 3. středně těžké perzistující astma – denní záchvaty i každý den, noční i několikrát týdně
- pacient vyžaduje téměř denně bronchodilatancia
- PEF nad 30%, hodnoty spirometrie v klidu – 60-80%
- 4. těžké perzistující astma – trvalé příznaky s výrazným omezením tělesné aktivity, noční obtíže
- PEF je často neměřitelný, na spirometrii je stav trvalé obstrukce (hodnoty pod 60%)"