16) Poruchy ABR (příčiny, diagnostika, zásady interpretace laboratorních nálezů)
17) Systém preventivní diagnostiky poruch metabolismu
18) Nemoci močového aparátu (záněty ledvin, urolithiáza u skotu a malých přežvýkavců)
19) Onemocnění pohybového aparátu (nemoci kloubů, šlach, pochev šlachových a synoviálních útvarů, nemoci svalů)
20) Onemocnění prstu skotu (diferenciální diagnostika, konzervativní a chirurgická terapie)
21) Zánětlivá onemocnění mléčné žlázy (klasifikace, diagnostika, terapie a prevence)

"KLASIFIKACE MASTITID:

Počet somatických buněk v 1 ml Patogenní mikroorganismy:
ANO NE
Méně než 100 000 Normální sekrece Latentní infekce
Více než 100 000 Nespecifická mastitis Mastitis

Normální sekrece: - zdravá mléčná žláza
- mléčná žláza nejeví žádné klinické příznaky zánětu
- mléko bez smyslových změn, neobsahuje patogenní mikroorganismy, počet somatických buněk méně než 100 000: 2x za sebou negativní nález vzhledem k metodice odběru

Latentní infekce:
- mléčná žláza nejeví klinické příznaky zánětu
- mléko je bez smyslových změn
- počet somatických buněk je v normě
- obsahuje patogenní mikroorganismy (ze tří vyšetření během 1 týdne jsou min. dvě pozitivní)

Nespecifická mastitis:
- na mléčné žláze jsou patrny klinické projevy zánětu
- počet somatických buněk přesahuje 100 tisíc v ml
- nejsou prokázány patogenní mikroorganismy (ze tří vyšetření jsou min. dvě negativní)

Mastitis:
- na mléčné žláze nejsou (subklinická) nebo jsou (klinická) patrny klinické projevy zánětu
- počet somatických buněk přesahuje 100 tisíc
- obsahuje patogenní mikroorganismy
Akutní: - na mléčné žláze příznaky zánětu (zvýšená teplota, zčervenání, bolestivost, otok a
porucha funkce)
- narušený celkový stav (horečka, nechutenství, příznaky intoxikace)
- změny mléka již makroskopicky
(95-98%)
Subklinická: - na mléčné žláze nejsou patrny příznaky zánětu
- sekret je mléku podobný, v prvních střicích vločky


(2-3%)
Chronická: - neúspěšná léčba, často čtvrť atrofuje
Stupně: - mírný: výskyt vloček
- střední: příznaky zánětu
- těžký: poruchy celkového zdravotního stavu, zánět, sekret nepodobný mléku

Ekonomický dopad: - snížení produkce 69,3%
- náklady na obnovu stáda 8,0%
- snížená prodejní hodnota 4,9%
- zvýšené pracovní náklady 1,9%


Etiologie:
Mastitidy jsou polyfaktorovým a polyetiologickým onemocněním. Při vzniku a rozvoji zánětu mléčné žlázy se uplatňují tři biosystémy:

a) makroorganismus – dojnice (rezistence / dispozice)
b) mikroorganismus – infekční agens (různá patogenita, faktory virulence,
rezistence na antibiotika,...)
c) prostředí (ustájení, výživa, dojící zařízení, hygiena a technika dojení…)

Infekčním agens může být celá řada mikroorganismů jako jsou bakterie plísně, kvasinky i viry. Infekční přenos mastitid dokázal poprvé Franck v roce 1876. Nocard a Mollereau v roce 1884 druhově zařadili původce jako Streptococcus nocardii. Kitt ho v roce 1898 přejmenoval na Streptococcus agalactiae. Bang roku 1898 popsal izolaci stafylokoků z mléka krav s klinickou mastitidou.
V současné době je známo přibližně 130 druhů a poddruhů infekčních agens (Petrík, 1995) schopných vyvolat mastitidy. Jejich patogenita je ovšem velmi rozdílná. Proto se hovoří o skupině hlavních (major) patogenů, vedlejších (minor) patogenů a o mikroorganismech, které se vyskytují pouze sekundárně a nelze je oprávněně považovat za původce mastitid. Hlavní a vedlejší patogeny jsou dále členěny na kontagiozní - na krávě závislé (jsou přímo v mléčné žláze nebo na kůži vemene) a na environmentální - jejichž zdrojem je vnější prostředí (výkaly, moč, stelivo, prach, špína, bláto, voda…)"

vysoká, Práce obsahuje tabulky o rozsahu cca 1 strany.