"Nakladatelství – Infinity Art, 208 stran

LITERÁRNÍ DRUH
PRÓZA -> označení pro dílo, které není napsané ve verších ani v dramatické podobě.
Stavební jednotkou je slovo, věta, odstavec, kapitola, díl, kniha, cyklus….
Tíhne k vyprávění, směřuje k věcnosti a objektivnímu zachycení skutečnosti.
Podléhá jen gramatickým a stylistickým pravidlům.
Hlavní žánry- povídka, novela, román, esej, pohádka, pověst, anekdota, epos, báje, kronika, hádanka

LITERÁRNÍ ŽÁNR
NOVELA = rozsáhlá povídka s jednoduchým dějem a několika postavami.
Je kratší, než román – méně rozvětvená
Hlavní rysy: jednoduchý děj, neměnná charakteristika postav.
Jedna dějová linie, hlavní postavy se nevyvíjí, končí pointou.


BOŽENA NĚMCOVÁ
Kontext literatury
Počátky realismu v české literatuře: zavedena cenzura, snaha autorů neupozorňovat na sebe (mimo B. N.). Poslední fáze Národního obrození. Díla se zaměřují na život prostého lidu, věnování se sociálním rozdílům a venkovské problematice.

Další autoři: K. H. Borovský – Tyrolské elegie, Král Lávra; Jungman, Dobrovský, Palacký


ŽIVOT
Narodila se do rodiny Johanna Pankla (neví se, jestli je opravdu dítětem svých rodičů, nebo není). Měla možnost být vychována na panství, ale zamiloval se do ní její vychovatel a tak byla nucena svou výchovu ukončit. V 17 letech se musela provdat za třicetiletého Josefa Němce (vlastenec s vlastními názory ->nepohodlný a neoblíbený -> museli se často stěhovat), díky němu se stala Němcová také vlastenkou. Měli čtyři děti – Hynek, Karel, Jaroslav a Theodora. Pobývala na Chodsku, kde sbírala tamní zvyky a pověsti. Po smrti syna Hynka zažívá Němcová životní krizi a píše Babičku, kam promítla svůj život (postava Barunky). V roce 1862 těžce nemocná Němcová umírá.
DALŠÍ DÍLA: Obrazy z okolí Domažlického
Slovenské pohádky a pověsti
Chytrá horákyně
Národní báchorky a pověsti
Divá Bára, Karla, V zámku a podzámčí, Pan učitel

DĚJ
Na začátku díla přijíždí Babička na Staré Bělidlo, aby mohla žít se svou dcerou Terezkou Proškovou, jejím mužem a dětmi. Jakmile Babička přijede, se všemi se hned spřátelí, především s dětmi. Nejvíce si oblíbí svou nejstarší vnučku Barunku. I přesto, že Babička je již stará, snaží se všem pomáhat a děti učí spousty nových věcí. Pro rady si za Babičkou chodí všichni z širokého okolí, včetně kněžny a komtesy. Na konci díla Babička umírá, ale čeká na svou milovanou Barunku, kterou chce naposledy spatřit. Umírá právě ve stejný okamžik, kdy nechávají kácet starou jabloň, o které Babička říkala, že zemřou spolu.

POSTAVY
Babička (Magdalena Novotná) = dobrý člověk. Je moudrá a milá. Miluje svá vnoučata a nerada žádá někoho o pomoc. Snaží se pracovat a ráda se navštěvuje s ostatními a vypráví si s nimi příběhy. Drží se zásadně svých pravidel. S láskou se stará o druhé a umí dobře poradit. Je velice skromná.

Barunka – Milé děvče, které obdivuje svou starou babičku, ráda jí pomáhá a vždy naslouchá jejím radám. Je ochotná. V Babičce vidí svůj vzor. Božena Němcová se do ní promítla (nese její autobiografické prvky)."

gjb a spgš přerov