"FRANZ KAFKA
Kontext literatury
Pražská německá literatura – německy píšící spisovatelé, básnící a žurnalisté žijící v Praze v období 19. století až do druhé světové války. Reagovali na problémy moderního světa a na atmosféru před první světovou válkou

Další autoři: Max Brod (vydával Kafkova díla), Gustav Meyrink (Golem), E. Kisch (Pražský pitaval), F. Werfel (Přítel světa)

ŽIVOT
Narodil se v roce 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka a se svým otcem měl velmi komplikovaný vztah, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i tvorbu. Měl dva bratry, kteří zemřeli v dětském věku a tři sestry, které byly obětmi nacistického teroru. Vystudoval práva a poté pracoval jako úředník v pojišťovně. Trpěl úzkostí, nespavostí a chronickou únavou a byl velmi přecitlivělý. Psaní považoval za své životní poslání. Kladl na sebe vysoké nároky. Za jeho života vyšla jen jedna desetina jeho děl, které odsouhlasil. Zbytek vydal posmrtně jeho přítel Max Brod (v rozporu s Kafkovou poslední vůlí). V roce 1917 onemocněl tuberkulózou, což ovlivnilo jeho milostné vztahy. Poslední půlrok prožil s Dorou Diamantovou, která na jeho příkaz spálila část jeho textů – v roce 1913 spálilo část textů i gestapo a svou ranou prózu před rokem 1907 spálil Kafka sám. V roce 1929 zemřel na tuberkulózu.

Rysy jeho děl: absurdita, fantasknost, groteskní pojetí reality, nerespektování časové posloupnosti, pesimismus, hrdinou byl většinou jedinec, o kterém se moc neví a často je trestán za blíže nespecifikovanou vinu, které si hrdina není vědom.

DALŠÍ DÍLA: Dopis otci, Ortel (román), Proces (román), Zámek, Amerika



DĚJ
Řehoř Samsa se ráno probouzí v podobě odporného brouka a snaží se své tělo ovládnout, mění své návyky a pozoruje odpor lidí kolem sebe. Řehoř myslí, cítí a rozumí jako člověk, ale jeho rodina mu nerozumí. Proto se za něj jeho rodina stydí a skrývá ho v jednom pokoji. Najednou musí celá rodina začít chodit do práce a vydělávat si na život, což do té doby dělal pouze Řehoř, který celou rodinu zajišťoval. Řehoře začnou vnímat jako přítěž a chovají se k němu jako k obtížnému hmyzu, ale nemají odvahu se ho zbavit a tak čekají, než zemře Řehoř sám. Poté co se Řehoř zraní, záměrně přestává jíst a zemře – jeho smrt celá rodina vnímá jako osvobození.

PROSTŘEDÍ
Maloměstský byt v nejmenovaném městě.

HLAVNÍ MYŠLENKA
Motiv odcizení. Vývoj vztahu rodiny k „broukovi“, který je předtím živil a stává se otravným hmyzem = skrytý význam brouk může představovat staré rodiče ….
Tragika je v tom, že smrt brouka je pro rodinu vysvobozením.
Groteskní rysy jsou v tom, jak se brouk snaží ovládat své tělo."