"CHLEVŇUK, Oleg V., Historie gulagu, Praha 2008.

• Hlavní správa táborů ustavena r. 1930 (předtím „Správa táborů ULAG“)
◦ v její kompetenci byly i kolonie a pracovní osady (vysídlenci)
• 27. 6. 1929 rozhodlo politbyro o zavedení pracovních táborů
◦ předávali se tam všichni, kdo byli odsouzeni na tři a více let
◦ původní kapacita 50 000 vězňů – už v srpnu 1930 jich ale bylo 170 000, leden 1933 asi 330 000
◦ zakládány na odlehlých místech - kolonizace
• probíhala kolektivizace – hromadné zatýkání odpůrců – rychlejší růst táborů
• většina obyvatel = rolníci, bylo třeba je donutit téměř bezplatně radostně pracovat pro stát
• při vytváření kolchozů tak byl nezbytný masový teror
• rozkulačování = normální zlodějina, v rámci vesnice se tak vyřizovaly účty atd.
• kulak mohl být každý, kdo nesouhlasil s režimem nebo byl z nesouhlasu podezřelý
◦ tři kategorie -
▪ „kontrarevoluční kulacký aktiv“ - lágr nebo kulka;
▪ „ostatní živly kulackého aktivu“ - deportace do odlehlých oblastí;
▪ „kulaci“ - přesídleni na špatně obdělavatelné pozemky v místě bydliště
◦ na všechny kategorie byly limity (které byly i překračovány), v první fázi r. 1930 to postihlo asi milion lidí (včetně rodinných příslušníků)
◦ podmínky transportu při vysídlení mizerné – přeplněné vlaky, nic s sebou, špatná/ žádná výživa, hygiena, těžká práce po příjezdu, zima, nemoci, vysoká úmrtnost, chabé ubytování
◦ pokusy o povstání byly potlačeny
◦ r. 1931 nastalo (oficiálně) jisté zlepšení situace, přesídlení směli pěstovat vlastní plodiny, ze svých zdrojů si opatřit dobytek, postavit si obydlí; děti, invalidé a starci mohli být předáni do péče příbuzným, sirotci umístěni v dětských zařízeních (plnilo se to?)
• práce v táborech – těžba dřeba aj. (ropa, zlato, uhlí...), stavba cest, železnice, budování bělomořsko-baltského kanálu, kanálu Moskva-Volha, budování chemiček, papíren, lov a zpracování ryb, ...
◦ to vše vyžadovalo lidi (jen stavba bělomořsko-baltského kanálu potřebovala 120 000 osob) → čili je třeba víc vězňů = snížení hranice pro umístění do tábora – odsouzení od dvou let trestu výš
• od r. 1930 (ustanoven GULAG) byla práce vězňů v táborech napevno součástí sovětské ekonomiky
• na Západě jistý odpor proti sovětským metodám, USA a Francie omezily dovoz ze SSSR (otázkou je, do jaké míry za to mohl mravní princip a do jaké míry hospodářská krize)
◦ SSSR na to reaguje zastíráním – příkaz, aby zahraniční firmy, parníky atp. neviděly práci vězňů, aby vůbec spolu nepřišli do styku + samozřejmě propaganda (buržoazie lže, to ona vykořisťuje ve svých koloniích)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ