Obsah

1.	Úvod k politologii

2.	Filozofické kořeny

3.

Stát

3.1.	Obyvatelstvo

3.2.	Státní moc

3.3.

Funkce

3.4.	Formy vlády

3.5.	Územní členění státu

3.6.	Politické režimy státu

4.	Politické strany, hnutí, lobby

4.1.	Nátlaková sdružení

4.2.	Financování politických stran

4.3.	Občanská společnost

4.4.	Odbory, profesní organizace, obecně prospěšné společnosti

5.	Volby a volební systémy ( ČR a USA)

6.	Základní ideologie

"FILOZOFICKÉ KOŘENY
Antika
- 1. pol. myšlenky v době vytváření 1. státních útvarů
• Sofisté – přednost přirozenému právu, obdivovali silné a schopné jedince, opovrhovali neschopnou masou (základ právního dualismu)
• Sokratés – 469 – 399 př.n.l., v čele státu filozof, pokud má vládce činit dobro, musí ho poznat – důležitá myšlenka nejvyššího dobra
• Platon – 427 – 347 př.n.l., dialog Ústava – popsal ideální spravedlivý stát, v čele vládci a strážci (žádný majetek, spol. dům, manželky, děti, jedli spolu u stolu…)
• Aristoteles – 384 – 322 př.n.l., spis Politika – stát by měl fungovat na principech dělby moci, občané nejsou cizinci, otroci, barbaři, ženy, (Člověk je tvor společenský, měl by žít ve společnosti., Rodina základ společnosti.)
• Stoikové – všeobecná lidskost, společnost pro všechny
Středověk
• Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský (->tomismus) – ovlivnili, aktualizovali křesťanství
• Niccolo Machiavelli – renesance, účel světí prostředky
• Thomas Hobbes, John Lock – stát vzniká jako důsledek smlouvy, lidé tím ztratili část suverenity, občanům zůstávají urč. přirozená práva (na život, majetek)
• Jean Jacques Rousseau – pojednání Společenská smlouva – příčiny původu a nerovnosti mezi lidmi
• Charles Monteschieu – systém brzd – moc zákonodárná, soudní, výkonná – každá samostatná, suverénní, aby jedna nebyla silnější
• Karel Marx – autor Kapitálu – ekonomická teorie, popisuje teorii nadhodnoty, předpovídá třídní boj (proletariát x buržoazie, inteligence); všechno všech

STÁT
- organizovaný celek
- 3 části: obyvatelstvo, hranice, státní moc
- před 15. stol. existovaly státní útvary (polis) nebyly to státy v pojetí jako dnes
- teorie vzniku státu:
• patriarchální – rodina, rozrůstala se -> celek s pravidly -> stát
• mocenská – silný, schopný se ujal vlády
• náboženská – stát vznikl z boží vůle, panovník – Bůh
• smluvní – stát vznikl smlouvou; J.J.Rousseau (Spol. smlouva – jedinec se vzdává části svobody, zajišťuje ochranu majetku), Thomas Hobbes
- ÚZEMÍ – pevniny přesně vymezené hranicemi, voda, pobřeží, vzdušný prostor, nedotknutelné, svrchované

- OBYVATELSTVO
- občané daného státu, doklad: občanka, rodný list, pas
- výhody občanství: můžu volit, podpora, bezpl. školství; nevýhody: povinná škol.doch.
- jak získat státní obč.: narozením – jeden z rodičů Čech, adopce do Česka, nalezením (bez prokázání jiného obč.), sňatek (i dvojí obč.); cizinci – doba pobytu nepřetržitě 5 let, znalost ČJ, žádost, posl. 5 let nesměl být úmyslně spáchán trestný čin
- nikdo nemůže být zbaven občanství
- Všichni občané ČR jsou vázáni právním řádem státu a řádem státu jejímž jsou občanem.

- STÁTNÍ MOC
- státní aparát – tvořen hierarchicky uspořádanými složkami
- parlament, vláda, soudy
- vydávat, provádět a interpretovat zákony
- pod sebou: administrativní a správní aparát, armádu, policii
- definice: spol. vztah založený zákonem z něhož jednomu účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco účastníku druhému, který má povinnost příkazy uposlechnout
- římské právo: „Špatný zákon, také zákon.“
- svrchovanost = nezávislost
- Ústava – chrání přes zneužitím státní moci
- „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon.“
- podrobněji formuluje Listina zákl. práv a svobod
- nesmí být zneužívána (policie)

- FUNKCE
- vytváří závaz. pravidla, řídí se život spol., dohlíží na dodržov., postihuje porušování
- chrání (mír, pořádek, bezpečí) před vnějšími nepř. (hledá spojence, diplom. jednání, smlouvy, armáda)
- má úlohu hosp. vývoje spol., i ve starověku zavlaž. systémy v Egyptě, vytvořit podm. pro jedince a rodinu aby měli přijatelné živ. podm - > rozvoj spol.
- pečuje o blaho obyv v oblasti veřejných a soc. služeb a ve zdrav. a kult. oblastech"