"Základním poučením, které si Tomáš baťa vyvodil ze svého vídeňského neúspěchu, byl závěr, že prodej (odbyt) je důležitější než sama výroba. Hromadná velkovýroba je sice vzrušující proces, ale bez znalosti trhu, jeho požadavků, bez znalosti jazyka a tržního prostředí je odsouzena k nezdaru. Tomuto poučení zůstal Baťa věrný po celou dobu své podnikatelské kariéry.
Počáteční podnikatelské neúspěchy překonal v roce 1897 uvedením tzv. „Baťovek“, kde byla drahá kůže nahrazená plátnem a později v roce 1914 získáním velké armádní zakázky, díky které řada mladých zlínských občanů nemusela narukovat do války.
Svou životní podnikatelskou filozofii postavil Tomáš Baťa na následujících zásadách:
• Podnikání je službou životu
• Práce je službou životu
• Posláním podnikáni je služba
• Všichni účastníci procesu musí mít zisk
Hlavními charakteristickými rysy řízení firmy Baťa bylo přímé řízení vrcholového vedení, operativnost, systém kontroly, jednoduchost a účelovost řízení, pružnost a ekonomické hodnocení rozhodnutí. Základním článkem byla samospráva dílen, ale podobný ekonomický stimul panoval i v oblasti nevýrobní sféry. Soustava řízení vycházela z objektivních ekonomických zákonů a z přesvědčení, že hlavním motivačním činitelem nejsou jen peníze, ale především seberealizace člověka v kolektivu. Tomuto cíli podřídil Baťa rozsáhlou přípravu kádrů na různé úrovni řízení a výroby. Kádrů se vztahem k firmě a současně ke spolupracovníků. (Od roku 1925 Baťova škola práce a následně rozsáhlá síť odborného, jazykového i akademického školství.) Dobrá finanční motivace pracovníků na všech úrovních byla na druhé straně podporována i osobní finanční zodpovědností za špatnou práci či špatné rozhodnutí. Svůj vliv sehrávala i vnitropodniková banka, která hospodařila i s uloženými finančními prostředky zaměstnanců. Firma Baťa se tak stala nejpevněji organizovaným koncernem.
Zatím stále přetrvává představa, že firma se zabývala výhradně výrobou obuvi a obory, které s obuvnictvím souvisí. Záběr však byl mnohem širší a tak se firma zabývala i provozováním různých forem dopravy, těžbou uhlí, vydavatelstvím a pojišťovnictvím, lesním hospodářstvím, stavebnictvím, těžbou plynu či nafty. Z tohoto pohledu můžeme říci, že již ve 30. letech minulého století firma naplňovala to, čemu se o řadu desetiletí začalo říkat „globalizace“. S výrazným rozdílem. Zatím co současná globalizace vede ke krizovým jevům – nezaměstnanosti, různým formám úpadku sociálního státu, Baťova diverzifikace byla vedena ideou „každý účastník procesu musí mít zisk“ a širokým spektrem sociálních opatření."

Práce obsahuje logo školy.