"Život (shrnutí)
Celý svůj život působil na Lékařské škole Panny Marie v Londýně, kam se rozhodl jít pouze kvůli tomu, že znal tamní plavecké družstvo. Jeho život byl plný náhod, bez kterých by se asi nikdy nestal slavným. I když původně složil zkoušky z chirurgie, přešel do oddělení Almrotha Wrighta, kde zkoumal bakteriální nákazy, a také byl při vývoji vakcín působících proti některým chorobám. Byl známý tím, že si kultury ponechával i několik týdnů ve své laboratoři, aby mohl pozorovat, jestli se nestane něco neobvyklého. V roce 1928 zjistil, že plíseň Penicilinum notatum, která byla zanesena do Petriho misky s bakteriemi zřejmě otevřeným oknem v laboratoři, vytváří látky, které zabíjí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se začal penicilin masově vyrábět a používat v medicíně. Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby. Všichni tři dostali za své objevy v roce 1945 Nobelovu cenu.
Objev penicilinu
Alexander Fleming se zabýval výzkumem bakteriálních nákaz a k objevu penicilinu ho přivedla náhoda, spojená s nedostatkem sterility a čistoty pomůcek, se kterými při svých výzkumech pracoval. Konkrétně šlo o speciální misky, ve kterých Fleming pěstoval bakterie a v nichž se objevila modrá plíseň, zajímavá tím, že ostatní bakterie zničila. Produkce čistého penicilinu se však Flemingovi nedařila, a nedosáhl ani uznání veřejnosti. Teprve výzkumy vědců Howarda Forleye a Ernsta Chaina a jejich pokusy a experimenty s touto látkou od roku 1935 prokázaly sílu účinků penicilinu. Byl doslova zázrakem seslaným z nebe pro ty, kdo jej užívali jako první – infekcemi postižení vojáci."

Práce obsahuje obrázky a podobiznu autora o rozsahu cca půl strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ