5.	Obecná charakteristika rostlin, nižší rostliny

Nižší rostliny (Thallobionta)
ŘASY (Algae)

6.	Vývoj a charakteristické znaky vyšších rostlin (ryniofyty až plavuně)

Evoluce
Vyšší rostliny (Cormobionta)
RYNIOFYTY (Rhyniophyta)
MECHOROSTY (Bryophyta)
PLAVUNĚ (Licopodiophyta)
PŘESLIČKY (Eguisetophyta)
KAPRADINY (Polypodiophyta)

7.	Taxonomie, nahosemenné rostliny

Taxonomie
Přechod od výtrusu k semeni
Nahosemenné rostliny
Zástupci:
KAPRAĎOSEMENNÉ (Lyginodendrophyta)
CYKASY (Cycadophyta)
KORDAITY
JINANY (Ginkgophyta)
JEHLIČNANY (Pinopsida)

8.	Krytosemenné rostliny

Rozmnožování krytosemenných rostlin
Rozdělení na dvouděložné a jednoděložné, zástupci
LILIOVITÉ
LIPNICOVITÉ
VSTAVAČOVITÉ
ŠÁCHOROVITÉ
PRYSKYŘNÍKOVITÉ (Ranunculaceae)
RŮŽOVITÉ (Rosaceae)
MÁKOVITÉ (Papaveraceae)
BOBOVITÉ (Fabaceae)
BRUKVOVITÉ (Brassicaceae)
MIŘÍKOVITÉ (Apiaceae)
HLUCHAVKOVITÉ (Lamiaceae)
LILKOVITÉ (Solanaceae)
KRTIČNÍKOVITÉ (Scrophulariaceae)
HVĚZDNICOVITÉ (Astearceae)

9.

Houby

Stélka:
Rozmnožování:
Význam:
Využití:
Zástupci:
HLENKY
CHYTRIDIE
OOMYCETY
ZYGOMYCETY
ENDOMYCETY
ASKOMYCETY
BASIDIOMYCETY
Lišejníky
Význam
Rozmnožování

"5. Obecná charakteristika rostlin, nižší rostliny rostliny jsou eukaryotické organismy základní stavební jednotkou jejich těla je eukaryotická rostlinná buňka ohraničená buněčnou stěnou a obsahující plastidy a vakuoly jde převážně o autotrofní organismy, které jsou schopny prostřednictvím fotosyntézy přeměňovat jednoduché anorganické látky za účasti sluneční energie a chlorofylu v látky organické parazitické heterotrofní rostliny: podbílek šupinatý, záraza saprofité: orchidej – hlízdník hvízdák, hnilák jsou zdrojem výživy heterotrofních organismů a producenty kyslíku vyskytují se na nejrůznějších stanovištích pro člověka mají význam jako potraviny, krmivo, stavební materiál, léčiva, textilní suroviny … 2 druhy: nižší a vyšší rostliny
Nižší rostliny (Thallobionta) tělo tvořeno stélkou (thallus) – jednobuněčná i mnohobuněčná, nikdy nemá cévní svazky více typů asimilačních barviv řadíme mezi ně pouze řasy
ŘASY (Algae) skupina morfologicky velmi odlišných organismů eukaryotické převážně autotrofní organismy (fotosyntetizují) jejich tělo tvoří jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka, u níž nedochází k diferenciaci pletiv v chloroplastech mají chlorofyl a a některý z dalších typů chlorofylu – b, c, d vodní i suchozemské nepříznivé podmínky přežívají v podobě cyst nebo tvoří klidové spory = akinety se silnou buněčnou stěnou VÝZNAM: produkují kyslík, potrava živočichů a člověka, průmyslová surovina, čištění odpadních vod ROZMNOŽOVÁNÍ: vegetativně: dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek; nepohlavně: nepohyblivými (aplanospory) nebo pohyblivými (zoospory) sporami, za příznivých podmínek; pohlavně: spojením do 2 gamet (haploidních pohlavních buněk), vznikajících v gametangiích, za zhoršených podmínek (př.: při nízké teplotě)
o izogamie: vzhledově i velikostně stejné gamety
o anizogamie: stejný tvar gamet, ale jiná velikost
o oogamie: spojení výrazně větší nepohyblivé samičí gamety s menší samčí ŽIVOTNÍ CYKLY: haplont - jediná diploidní buňka je zygota, při jejím klíčení probíhá redukční dělení a celý zbytek cyklu probíhá v haplofázi; diplont - jediné haploidní buňky jsou gamety, celý zbytek cyklu probíhá v diplofázi; haplo-diplont - střídání různě dlouhých období haploidní a diploidní fáze, bývá spojen s rodozměnou neboli střídáním generací - haploidního gametofytu a diploidního sporofytu RODOZMĚNA: izomorfická - sporofyt a gametofyt se neliší x heteromorfická - jsou odlišné, často jedna z fází výrazně převažuje a druhá je redukována tělo je tvořeno stélkou (thallus) bez cévních svazků TYPY STÉLEK: monadoidní: (bičíkatá)
o jednobuněčná, jednojaderná, má světločivnou skvrnu = stigma
Maturitní témata z biologie
o krásnoočka, zelenivky rhizopodová: (měňavkovitá) ? ameboidní ?
o jednobuněčná, jedno- i mnohojaderná, pohybuje se pomocí panožek
o zlativky kapsální:
o jako monadoidní, ale je uložena ve slizu kokální:
o jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, krytá buněčnou stěnou
o rozsivky, zelenivky trichální: (vláknitá)
o mnohobuněčná z jednojaderných buněk, vláknitá – nerozvětvená nebo jednoduše větvená
o zelenivky (kadeřnatka) heterotrichální:
o větvená vlákna funkčně i morfologicky odlišená (Draparnaldia) sifonální: (trubicovitá)
o vláknitá nebo vakovitá, většinou tvořena jedinou mnohojadernou buňkou sifonokladální:
o mnohobuněčné vlákno z mnohojaderných buněk
o žabí vlas pletivná:
o mnohobuněčná
o rozlišená na příchytná vlákna = rhizoidy, lodyžku = kauloid a lístky = fyloidy
o parožnatky, ruduchy, chaluhy"

Práce obsahuje obrázky a tabulku o rozsahu cca 4 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ