Úvod 2

1.	Regionální geologická jednotka 2

2.	Pět nejvýznamnějších minerálů 2

2.1	Markazit, Pyrit 2

2.1.1

Pyrit 2

2.1.2

Markazit 3

2.2

Křemen 3

2.3	Sádrovec 3

2.4

Ametyst 4

3.	Horniny Chomutova a okolí 4

3.1

Rula 4

3.2.	Pískovec 4

3.3.

Granit 4

4.	Těžba nerostných surovin 5

5.	Staré důlní dílo 5

6.Chráněná přírodní památka 6

6.1	Hradiště u Černovic 6

6.2	Geologie Hradiště 6

7.Orgány zabývající se problematikou geologie 7

8.	Bibliografie 7

"1. Regionální geologická jednotka
Z hlediska geomorfologického členění je Chomutovsko součástí provincie Česká vysočina a nižšího celku Krušnohorská soustava. Jednotlivými celky této soustavy zastoupenými v oblasti jsou Krušné Hory a Mostecká pánev. Okrajově zasahují i Doupovské hory a to pouze svým nejvýchodnějším výběžkem. Do Chomutovského okresu sice přímo nezasahuje České středohoří, ale jsou zde zbytky sopečné činnosti.
Krušné hory jsou tvořené komplexem přeměněných hornin magmatického nebo sedimentárního původu, jejichž stáří je odhadováno na 560 milionů let (tj. konec starohor). Pro tyto horniny (ruly, svory, svorové ruly) se užívá názvu krystalinikum. Během následných horotvorných pochodů pronikaly do hornin krystalinika – horniny magnatického původu jako žuly a třetihorní výlevy čediče. Tento geologický vývoj umožnil v Krušných horách vzniku velkého množství rudonosných žil. [ 1]

2. Pět nejvýznamnějších minerálů
Monotónní sedimenty tercierních pánví nejsou příliš bohaté na mineralogické nálezy, ale i zde se dá něco zajímavého objevit. Během jednoho a půl století průzkumu a těžby bylo v naší pánevní oblasti objeveno a zdokumentováno téměř 60 druhů nerostů. [ 5]

2.1 Markazit, Pyrit
S těmito minerály se za svůj život každý určitě setkal v podobě „kočičího zlata“ v uhlí nebo ve formě oválných a kulovitých konkrecí známých jako vršanské či bílinské koule. [ 5]

2.1.1 Pyrit
Spolu s křemenem a kalcitem patří pyrit mezi nejrozšířenější nerosty vůbec a nacházíme ho, byť v malém množství, ve všech horninách i na rudních žilách.
Pyrit je krychlový sirník železa, který obsahuje přes 53% síry a asi 47% železa s příměsí arzénu, selenu, mědi a někdy i zlata. Krystaluje v krychlích, někdy značně velkých. Jeho hlavním tvarem je však dvanáctistěn pětiúhelníkový, označovaný také jako kyzotvar nebo pyritotvar. Nejčastěji se vyskytuje zrnitý, stébelnatý. Nejeví štěpnost, je křehký a má nerovný nebo lasturnatý lom. Jeho výrazně mosazná barva bývá někdy zakryta pestrými náběhovými barvami. Má ale vždy černý vryp. Snadno se rozkládá kyselinou dusičnou a je lehce tavitelný. [ 4]
Nálezy pyritu jsou z oblasti bílinské poruchy na Dole Bílina, na Mostecku to byl lom Československé armády. Největší naleziště u nás je ve Chvaleticích u Kolína, Jílové u Prahy, Kutné hoře a Příbramy. [ 4,5]



2.1.2 Markazit
Přibližně stejné zbarvení a řada jiných podobných vlastností byly příčinou, že pod název pyretés („jiskřivý“) byly ve starověku zahrnovány dva nerosty- pyrit a markazit. Teprve v roce 1814 odlišil markazit spolehlivě od pyritu francouzský mineralog R.J. Hauy.
Markazit je kosočtverný nerost, má nižší hustotu a jeho barva je poněkud bledší s patrným odstínem do zelena. V přírodě tvoří markazit zarostlé i narostlé, krátce sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, vždy jemně rýhované, které srůstají podle hranolových ploch a tvoří zajímavá dvojčata nebo cyklická paterčata. V hnědém uhlí se nachází jemně paprsčité agregáty- paprsčitý kyz, někdy i radikálně paprsčité konkrece, označované havíři jako „pomeranče“. Také barva markazitu často klame nálezce, protože se mohou mylně domnívat, že objevili v uhlí zlato. Odtud vznil lidový název pro Markazit „kočičí zlato“.
V malém množství se Markazit nachází na mnoha místech. U nás na Mostecku, Sokolovsku dále pak v Příbrami, Stříbře a okolí Kladna. [ 2, 4]"

Univerzita J.E. Purkyně, Ústí/ Labem, Práce obsahuje fotografie nerostů a tabulky o rozsahu cca 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ