"Poznání – duševní proces v interakci člověka s jeho okolím. Směřuje k reprodukci okolí v mysli člověka. Člověk – subjekt i objekt poznání. Předmět poznání – předměty materiální i nemateriální, vztahy, děje i lidé.
Ontologie – část filozofie, která se zabývá bytím. Vztah bytí a vědomí je jedna ze základních otázek filozofie tj. ot, zda bytí bylo před vědomím (materialismus) nebo obráceně (idealismus).
Gnoseologie – vztah bytí a poznání.
Axiom – tvrzení, které se předem pokládá za platné, nedokazuje se. Právní věda není axiomatická.
Základy metodologie věd
Metoda – způsob, postup, kterým se od výchozího stavu dospěje k zamýšlenému cílenému stavu. (Dosáhnout lze i bez užití metody, nahodilé, nespolehlivé). Určitý uspořádaný operační postup (systém). Metody vědeckého poznání, řízení, výuky apod. Metody vědeckého poznání se vzájemně kombinují.
Metodologie – 2 významy – věda o metodách/ soubor metod v určité oblasti používaných. Teorie má přednost před metodologií, metody ji nenahrazují. Výběr metod je podmíněn předmětem poznání. Vybírají se odpovídající úkolu.
Klasifikace metod – obecné, použitelné ve všech vědách/dílčí,použitelné jen v určitých vědách nebo vědě.
Metody logické:
Abstrakce – od smyslového vnímání k racionálnímu poznání. Myšlenkové odlučování nepodstatných znaků a uspořádání podstatných znaků. Problematika obecného a zvláštního. Předpoklad pojmového myšlení, definování pojmů. Pojem je produktem abstraktního myšlení. Druhy: zobecňující (odlišování zvláštního k obecnému, každá abstrakce), izolující (z každého prvku se izoluje určitá vlastnost,znak) klasifikující (jako zobecňující, jiný cíl – uspořádat pojmy v systém) a idealizující (odlučování znaků a vytvoření ideálního modelu, který slouží jako pomůcka myšlení)
Indukce a dedukce – způsob úsudku i metoda poznání. Indukce od zvláštního k obecnému, dedukce od obecného ke zvláštnímu. Indukce úplná (ze všech prvků dané třídy), statistická(z určitého dostatečného počtu případů se usuzuje na pravděpodobnost chování ostatních, všech), vědecká(některé prvky, zjištění zákonitostí ovládajících chování pozorovaných prvků, to co platí pro pozorované platí i pro ostatní). Dedukce odvozování pravdivých závěrů z pravdivých premis. Závěr pravdivý pokud byla zjištěna pravdivost všech premis.
Analýza a syntéza – analýza – rozkládání celku na jednotlivé součásti, extenze pojmu na jednotlivé prvky. Syntéza skládání částí v celek. Zpravidla souvislý proud myšlení dohromady."

Fakulta sociálních věd UK

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ