Globalizace - mezinárodní dělba páce aneb od globálního k lokálnímu aneb o smyslu blízkosti 1

1.

Úvod 3

2.	Teoretický rámec 3

3.	Globální versus lokální produkty 5

4.	Pečivo od lokálních výrobců 7

5.	Návrh distribuce lokálního pečiva 8

6.

Závěr 12

7.	Seznam použitých zdrojů: 13

"V úvodu této eseje bych také ráda vymezila základní pojmy, se kterými bude v této eseji pracováno, neboť je obvyklé, že některé pojmy bývají používány v různých kontextech. Prvním takovým pojmem je globalizace. Globalizace je určitý fenomén, který se promítá do všech oblastí života společnosti. Představuje nejen ekonomické propojování a rozvoj obchodu v mezinárodním měřítku, ale ovlivňuje i národy a jejich kultury, zasahuje do oblasti politiky, odráží se v médiích, cestovním ruchu a má také významný dopad na globální životní prostředí. Nejvíce se globalizace vak projevuje v ekonomické oblasti lidské činnosti.
Globalizace vzniká na základě předchozího procesu internacionalizace světového hospodářství. Procesy globalizace pak také určují hlavní trendy a procesy světového hospodářského rozvoje. Podle World Bank Group lze globalizaci jednoduše definovat jako rostoucí integraci ekonomik a společností po celém světě.
S pojmem globalizace pak samozřejmě bezprostředně souvisí pojem mezinárodní dělba práce, neboť již samotná existence velkého mezinárodního trhu vytváří předpoklady pro mezinárodní dělbu práce. Touto dělbou práce fakticky chápeme dělbu práce mezi samostatnými výrobci, která je spojena určitou směnou v rámci mezinárodního trhu.
Je zřejmé, že také v potravinářském průmyslu, na který bych ráda zaměřila následující část práce je do jisté míry stejně jako v zemědělství, které s potravinářským průmyslem přímo souvisí možné použít mezinárodní dělbu práce, ačkoli vzhledem k povaze produktů je nesporné, že v celé řadě odvětví průmyslu bude mezinárodní dělby práce využíváno více a častěji, neboť, jak jsem již uvedla výše, potravinářské výrobky či suroviny pro ně obvykle nemají tak dlouhou trvanlivost jako jiné druhy zboží. V této souvislosti ovšem nesmíme opomenout fakt, že nejrůznější dlouhotrvající potraviny již mají trvanlivost natolik dlouhou, že globalizace popř. jejich distribuce do vzdálených oblastí, jiných státu apod., v zásadě nečiní obtíže. Právě v této souvislosti se ovšem domnívám, že celá řada spotřebitelů preferuje lokální čerstvé potraviny právě z důvodu, že nejsou tolik chemicky ošetřované a konzervované a jsou bezesporu čerstvější než trvanlivé potraviny dovážené z jiných států.
Vzhledem k tomu, že tato esej je zaměřena především na potravinářský průmysl a lokální potraviny, považuji za nutné rovněž uvést, co rozumím pod pojmem lokální potraviny. Lokální potraviny chápu jako potraviny vypěstované co nejblíže spotřebiteli. Na rozdíl od biopotravin, lokální potraviny nemají přesně stanovené podmínky, a tak mnohdy záleží nasubjektivním cítění spotřebitelů, nebo geografických podmínkách dané země, co je za lokální potravinu považována a co již ne. V případě České republiky lze používat označení místní či lokální výrobky pro potraviny s místem původu maximálně 50-60 km od jejich spotřeby."

Práce obsahuje malý obrázek na úvodní straně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ