"Autor: Petr Robejšek
Název knihy: Svět viděný z Řípu: zahraniční politika pro každého z nás, rok vydání 2006
Autor knihy Petr Robejšek (narozený v roce 1948 v Praze) je český politolog, ekonom, komentátor a publicista v současnosti žijící v Německu.
Kniha je rozdělena celkem do patnácti číslovaných krátkých kapitol, jako úvodní kapitola bez čísla je zde kapitola, nazvaná „Návod k použití této knihy.“ V této úvodní kapitole nás autor seznamuje se svým záměrem napsat knihu o zahraniční politice, která je určena široké veřejnosti, nejen odborníkům z této oblasti. Autor nás zde také upozorňuje, že kniha nemá být objektivní, že se věnuje především zahraniční politice z pohledu České republiky a střední Evropy.
Následuje kapitola č. 1 nazvaná „Obhlídka terénu.“ Zde nás autor seznamuje s několika stěžejními body současné zahraniční politiky, za které považuje zejména světové hospodářství, globalizaci a nacionalismus. Důležitým zjištěním, které zde autor popisuje, je skutečnost, že v rámci zahraniční politiky se nedá jednoznačně rozlišit mezi politicky a ekonomicky vedeným jednání, což je názor, se kterým se bezesporu lze ztotožnit. Autor zde dále popisuje základní body zahraniční politiky, kterými jsou například hrozby ze zemí třetího světa, souvislost informačních technologií a globalizace nebo problémy velkých organizací jakými jsou např. EU nebo NATO.
Kapitola č. 2 je nazvána „Politik:velký šerpa nebo podlý povaleč.“Tato kapitola se věnuje tradičnímu tématu, kterým jsou politici a skutečnost, že veřejnost si často stěžuje, že politici nejednají správně, že jsou přeplácení apod. Autor se s těmito názory z části ztotožňuje, ale zároveň upozorňuje i na fakt, že za špatné politiky si lidé můžou z určité části sami. Zmiňuje mimo jiné i skutečnost, že pravdivost toho, co politik říká je často ovlivněna tím, že v politice je nutné uzavírat kompromisy a činit ústupky, stejně jako skutečnost, že některé politické cíle se vzájemně mohou vylučovat, čímž politik nemůže být vždy úplně zásadový a stát si za každou cenu za svým.
Třetí kapitolce jmenuje „Globalizace na věčné časy?“a jak již samotný název napovídá, věnuje se globalizaci a jejím souvislostem se zahraniční politikou. V souvislosti s globalizací mě překvapil zejména autorem uváděný fakt, že před druhou světovou válkou byla světová ekonomika na podobně „globalizované“ úrovni jako dnes. Autor tímto způsobem dokládá informaci, že současná globalizace není novým jevem. Autor globalizaci považuje spíše za globální jev, který se odehrává především v některých velkoměstech.
Čtvrtá kapitola je pojmenovaná „Trvalý boj o dočasný blahobyt.“Téma této kapitoly je především ekonomického rázu v politickém kontextu. Ve vyspělých státech podle autora vládne tzv. diktatura blahobytu, což ovlivňuje polické dění, neboť občané slyší na sliby politiků, že budou mít vyšší platy, bude menší nezaměstnanost, ale problémy zahraničního rázu např. na úrovni OSN občany nezajímají, čímž se politici musí se svými předvolebními sliby přizpůsobovat požadavku voličů, aby byli zvoleni."

FSV UK, Práce obsahuje obrázek na úvodní straně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ