Obsah;

1

ÚVOD

2	DAŇOVÉ RÁJE

2.1	Definice 2

2.2	Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 2

2.3	Význam daňových rájů 3

2.4	Země považované za daňové ráje 3

2.5	Historie 3

2.6	Výběr daňového ráje 4

2.6.1

Ochrana aktiv 4

3	ROZDĚLENÍ NA ONSHORE A OFFSHORE 5

3.1	Offshore 5

3.2

Onshore 5

4	POJMY SOUVISEJÍCÍ S DAŇOVÝMI RÁJI 6

3.1

Daň 6

3.2	Daňový únik 6

3.3	Daňová optimalizace 6

3.4	Praní špinavých peněz 7

3.4	Černá listina 7

3.5	Bankovní tajemství 7

5	ČESKÉ FIRMY A DAŇOVÉ RÁJE 8

5.1	Příčiny přesunu českých firem do daňových rájů 8

6

ZÁVĚR

"Tato organizace je známá pod zkratkou OECD (z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development). OECD je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Organizace vznikla v roce 1961 transformací původní organizace OEEC, která sloužila Marshallovu plánu.
Hlavním cílem OECD je poskytovat vládám států prostor k ekonomické a sociálně-politické spolupráci. Dále se snaží napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji. Mimo jiné si také OECD vzalo za cíl koordinovat mezinárodní boj s politickou korupcí a úplatkářstvím.
2.3 Význam daňových rájů

Daňové ráje kromě toho že "šetří" peníze firem, také nutí politiky snižovat daňové zatížení a omezovat byrokracii. Pro většinu evropských zemí je však význam daňových rájů špatnou zprávou, protože přicházejí o své peníze. Největšími a nejhlasitějšími kritiky jsou Francie a Německo, které chtějí prosadit téma daňových rájů na půdu organizace OECD.
2.4 Země považované za daňové ráje

V roce zveřejnila OECD 35 výrazných finančních center, které jsou považovány za daňové ráje. Jsou jimi: Americké Panenské ostrovy, Andorra, Anguilla, Antigua a Barbuda, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Britské Panenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Dominikánská republika, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Jersey, Libérie, Lichtenštejnsko, Maledivy, Man, Marshallovy ostrovy, Mauritius, Monako, Montserrat, Nauru, Nizozemské Antily, Niue, Panama, Samoa, Seychely, Sv. Lucie, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Vincent a Grenadiny, Tonga, Turks a Caicos, Vanuatu.
K aktualizacím v seznamu daňových rájů probíhá neustále.
2.5 Historie

Daňové ráje se objevovaly již ve vzdálené minulosti, konkrétně v antice. Ostrůvky kolem Athén byly používány jako překladiště zboží za účelem vyhnutí se clu. Daňové úlevy se využívaly například i ve středověku v Londýně při prodeji vlny.
Nesmíme však zapomenout na významný stát, který k daňovým úlevám přispěl - Švýcarsko. Ve Švýcarsku se bezpečně a diskrétně ukládal majetek již od 19. století.
Rozmach daňových plánování sahá do dvacátých a třicátých let 20. století. Základy legislativy, která osvobozuje od daní byly položeny v Karibiku. Možnosti začaly využívat bohaté rodiny a později, v 60. letech i velké společnosti.

2.6 Výběr daňového ráje

Výběr místa závisí na konkrétních potřebách společnosti. Při výběru se nesmí zvažovat pouze výše daňových sazeb ale i jiná kritéria.
Jedním z kritérií může být například politická a ekonomická stabilita, kdy je nutné si najít zemi, která nám bankovní stabilitu zaručí. Dále musíme zvažovat legislativu, která by měla být ověřená a flexibilní. Dalším z kritérií může být například kvalitní infrastruktura. Zemi hodnotíme podle vybavenosti nejen dopravními, ale i komunikačními prostředky. Velmi vhodné je, pokud má země letiště, aby byl rychlý přesun do země, kde má firma uložena prostředky."