"FORMA
Literární druh: alžbětýnské drama (Lit. druh, který má děj, je určen pro jevištní provedení, (existuji výjimky-knižní dramata). Hra se člení na akty, scény a výstupy. Psáno je na základě dialogu nebo monologu. Základní žánry dramatu jsou tragédie a komedie.)

Literarní žánr: tragedie (je forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem, v marném boji následně podléhá a je dohnán k záhubě.)

Literární směr: humanismus, renesance

Slovní zásoba: Hamlet je napsán spisovným, vytříbeným jazykem, jehož uměleckost někdy i brání porozumění. Především v replikách prince Hamleta nalezneme mnoho básnických jazykem, jako jsou anafora či inverze slovosledu . Ve stavu předstíraného šílenství mluví ironicky, spíše až sarkasticky, používá mnoho metafor, slovních hříček a dvojsmyslů.

Kompozice: Tragédie o pěti dějstvích, chronologický děj. Typické jsou Hamletovy dlouhé filozofické monology, v nichž se snaží rozumem pochopit smysl lidské existence a historického dění. Stylově se autor pohybuje od vtipných až satirických poznámek cynických hrobníků na adresu mrtvé Ofélie až po vážné výstupy tragických postav trýzněných duševním neklidem (královna, Claudius, Hamlet, Ofélie). Přízračné jsou 2 jazykové roviny prince Hamleta. Jedna z nich je vážná, druhá má vyjadřovat šílenství. Hamlet hovoří ve slovních hříčkách, které jsou pro ostatní neprůhledné. Tato jejich ,,slepota,, je však daná setrváním na tradičním modelu komunikace, plném frází, kdy vše je řízeno etiketou, zdravým rozum zde nemá místo.

• -jedno hlavní téma, které je rozvíjeno, s minimem vedlejších epizod (norský král)
1. expozice – uvedení do děje (vytváří nezbytné předpoklady k porozumění děje).
2. kolize – zařazení dramatického prvku (rozpor nebo konflikt), který vyvolává dramatické napětí a potřebu jej vyřešit.
3. krize – vyvrcholení dramatu.
4. peripetie – obrat a možnosti řešení.
5. katastrofa – rozuzlení a očista (katarze – je vnitřní očista člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla)

OBSAH

• Postavy:
• Hamlet: Dánský princ chytrý, odvážný, nerozhodný, spravedlivý a po pravdě toužící mladík, poté, co se mu zjevil duch jeho otce, předstírá šílenství, aby upozornil na vraha svého otce. V podstatě jsou ve hře dva Hamleti: „šílený“ Hamlet si libuje ve slovních hříčkách a „racionální“ Hamlet bažící po pomstě.
• Claudius: Dánský král, lstivý, zrádný a chtivý po moci. Hamletův strýc, kralovrah, zavraždil svého bratra tak, že mu do ucha nalil jed. Je si vědom svých hříchů, prosí Boha o odpuštění, ale ve svém nitru výčitky necítí."

Gymnázium

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ