1

Úvod 3

2

Pravěk 3

3	Starověk 4

3.1	Sumerská říše 4

3.2	Hebrejská literatura 4

3.3	Antické Řecko a Řím 4

4

Středověk

5

Novověk

5.1	Merkantilismus 5

5.2	Hospodářský liberalismus. 6

5.3	Klasická politická ekonomie 19. století[3] 6

5.4	Socialistické experimenty 6

5.5	Ekonomická filozofie podle J.N. Keynese 7

5.6	Monetární ekonomie 7

6

Závěr 7

Seznam použité literatury 9

"Středověk je doprovázen zánikem otrokářského systému a přechodem na feudální. Společnost se dělí na část světskou a duchovní.
 V čele světské části stál panovník- majitel veškeré půdy a lidu
 Bývalí členové vojenské družiny – feudálové, ti jsou odměňování za své služby lénem – propůjčenou půdou a poddanými
 Poddaní – neurození pracují na pronajaté půdě
 Duchovní část byli zástupci církve, v Evropě jedinou uznávanou vírou bylo křesťanství – Papež, kněží, mniši. Měli hlavní vliv na literaturu, vzdělávání a písemnictví
Ve středověku je zaznamenán pokrok především v zemědělství a v řemeslnické výrobě. Poddaný byl však nadále více odkázaný na sebe a své blízké se světskou ochranou a duchovní podporou. Středověk se vyznačuje především zesílením role církve, jako nezbytnou součásti feudálního systému. Poddaní ji plně důvěřovali a učení jejich zástupců naslouchali, proto byla i církev brána jako sociální složka feudalismu. Církev hlásala učení o trojím lidu
 páni mají vládnout a bojovat;
 duchovenstvo se má modlit;
 poddaní musejí poslouchat pány
Rovnost byla lidem slíbena až po smrti. Duchovní život středověkého člověka byl poznamenán především přechodem od pohanských zvyků ke křesťanství . Křesťanství představovalo, ve své době, vytoužený lék pro budoucnost, vedlo lidi k životu podle desatera božích přikázání a poukazovalo na nové morální hodnoty člověka.
Život člověka ve středověku je určitě pro současníka nepochopitelný, ale role církve a moc panovníků a šlechty, nedávala poddaným moc prostoru na přemýšlení nad jiným hodnotami. Slib odměny po smrti byl brán s naprostou vážností a byl tedy útěchou poddaných i jejich životním cílem.
Rodina ve středověku tvořila základní buňku ve společnosti, bez ní by jedinec mohl jen těžko existovat. Kromě zajišťování reprodukce plnila i další funkce: vychovávala děti, vyráběla, konzumovala, spravovala majetek, garantovala vzájemnou pomoc svých členů a jejich obranu navenek
5 Novověk
Období po středověku nazýváme novověkem. Je to období, které je charakteristické největším rozmachem změn společenského, kulturního a ekonomického směru. Přechod z feudálního na kapitalistický způsob života, s kterým souvisí ekonomický růst, zvyšování životní úrovně, úrovně vzdělání a svobodné společnosti. Přinesl také koloniální politiku, nové otrokáře, silný nacionalismus, rasismus, utopický socialismus. Příchod tohoto systému byl na všech svých metách tak silný, i protože byl ve středověku nemožně myslitelný. Toto vše mělo obrovský vliv na všechny vrstvy obyvatelstva. Počalo ekonomické myšlení, které muselo počítat se zapojením celé společnosti do probíhajících změn. [5]
Postupující industrializace odvedla práci z rodin do továren a donutila obyvatelstvo stěhovat se do měst. Později se do práce v průmyslu začaly zapojovat i ženy a děti.
Vývoj kapitalismu ovlivnily ekonomické teorie a výrobní postupy, protože práce a růst životního standartu je nedílnou součástí této etapy.
5.1 Merkantilismus
Je spojován se vznikem kolonií a snahou států udržet co nejvíce bohatství v zemi. Příliv zlata a jiného bohatství do země byla měřítkem bohatství státu. Jednalo se spíše o názor nebo mínění státu, ne o vědu. Hlavním přínosem a změnou bylo chápání peněz jako zdroje bohatství a ne jako mezitransakční hodnotou. Tato změna chápání přinesla nové rozdíly ve společnosti. Bohatství už nikdy nebylo chápáno ve spojení se šlechtou, obchodníci měli často více než původní feudalistické vrstvy. Byl to zlom i v oblasti víry, protože křesťanství středověku kritizovalo bohatství na úkor pokory a chudoby. Honba za penězi se stal nový fenomén doby.
Merkantilismus neměl sociální charakter, v pozdějším období je spojovaný s manufakturní výrobou. Lidé opouštěli zemědělský způsob práce, který nebyl podporován. Pro obživu rodiny pracovali všichni její členové, tedy i děti a staří lidé, pokud si práci ve městech našli.
5.2 Hospodářský liberalismus.
Od 2.pol. 17 stol. Se začíná vyvíjet ekonomie jako věda a vyvrcholila v Klasickou anglickou ekonomickou teorii. Práce byla definována jako zdrojem bohatství států. Každý jednotlivec má tedy vliv na výsledek hospodářského celku. Mzda byla tržní, stejně jako vše co souviselo s výrobou. Mluvilo se o „Neviditelné ruce trhu“. [5]
Co to znamenalo v sociálních aspektech? Pokud byla velká nabídka pracovních sil, mzdy dosahovaly úrovně životního minima a někdy ani to ne. Investice kapitalistů do strojů naopak přinášelo mnohdy nenávist, jako k pracovní konkurenci.
Přínos A.Smitha pro ekonomickou teorii byl obrovský, i když nevycházel ze sociálních potřeb zaměstnanců, dal základ hlavně svou definici výrobních hodnot [1]."