"1. Současné problémy zemědělství v ČR

- velká roztříštěnost vlastnictví zemědělské půdy (plánovaná transformace na rok 2012 - přechod z kolektivního řízení Pozemkového fondu na řízení manažerské)
- klimatické změny (celosvětová záležitost)
- po vstupu do EU nevyhovující struktura zemědělství (nedostatečná připravenost a konkurenceschopnost našeho zemědělství na společném evropském trhu)
- současný problém výroba a odbyt mléka
- kvóty EU omezující produkci cukru
- problémy pěstování obilnin, růst cen obilnin a další dopady „nemocné“ společné zemědělské politiky EU
- nedostatečná podpora mimoprodukční funkce zemědělství (rozvoj venkova, zvelebování krajiny, zlepšování životního prostředí)
- nedostatečná liberalizace obchodu se zemědělskými produkty


- -velice závislé na přídních podmínkách
- -živočišná výroba stále vede, ale podíl se snižuje ( hlavně východní Čechy a ČM vrchovina)
- -po roce 1990 – navrácení půdy – nedochází k takovému obratu – restituenti většinou prodávají půdu
- družstvům(mají techniku)
- -těžká situace pro samostatné zemědělce – zdražování vstupů(hnojiva,nafta)
- -stát nic nedotuje = výrobky jsou díky vysokým vstupům dražší než dovážené výrobky ze
- států,kde je zemědělství dotováno
- důvody : a)rozpad socialistického systému – přechod k tržní ekonomice – pokles zemědělské výroby
- -pro družstvo je výhodnější pěstovat květiny než mrkev,celá řada restituentů nemá zájem
- pracovat na navrácené půdě
- b)stát dotuje,když se nechá půda zatravnit či zalesnit (7000 Kč/1 ha)
- c)trh nasycen levnými potravinami,produkty ze zahraničí – především z EU
- RELIÉF – nevhodný – většina území má charakter vrchovin – sklonitost půdy – splavování obd.půdy
- -při sklonu větším jak 20°C = špatné obdělávání – využití pro živočišnou výrobu
- (pastviny drží vodu)
- KLIMA -i v našich podmínkách nevhodné srážky = průtrže(ne celoplošně)
- – český monzun(Medard) x dozrávání = sucho (červenec,srpen)
- PŮDA – již ne tolik příznivá – lesy tvořily dříve 2/3 území – kyselá lesní půda,málo živin – mělká
- štěrkovitá půda
- 40% orné půdy je hlinitá
- 25% je písčitá,popř.písčitohlinitá
- -převaha půd těžkých či středně těžkých – výhoda(mají větší vodní kapacitu) x málo humusu
- 30% vody půda přijme x 70% vody odteče nebo se vypaří
- ZAMĚSTNANOST V ZEMĚDĚLSTVÍ
- -zemědělství není atraktivní – málo peněz a hodně práce(i SO,NE)
- VYUŽITÍ PŮDNÍHO FONDU – 7 900 000 ha = rozloha ČR
- -obdělávaná půda se bude ještě snižovat
- -ubývá zemědělská půda – neobdělává se + plánované úbytky – dálnice,podniky,města
-
2. Geografický determinismus a jeho vliv na vývoj ekonomické geografie.

K vývoji geografického myšlení
Každé třídění poznatků vyžaduje přijetí určitého třídícího principu. Jedním z prvních třídících principů bylo i geografické rozložení jevů. Geografický popis byl tak jednou z prvních forem třídění poznatků o realitě a jedním z nejstarších nástrojů orientace lidí ve světě. Je proto přirozené, že v nejstarším vědeckém myšlení převládaly názory blízké koncepci geografického determinismu, které spojovaly rozdílnost jednotlivých jevů a procesů s jejich geografickým umístěním (vliv území a prostředí na vše, co se v něm rodí a žije). Ve starověké i středověké vědě bychom našli mnoho příkladů vedoucích k mechanickému spojování nepříliš hlubokých poznatků, které nevycházejí z podstaty daného jevu nebo procesu, ale pouze z jejich jevové stránky. Otázka geografického determinismu je však značně složitější, než by se mohlo zdát na první pohled a bylo by stejně nesprávné jeho jednoznačné odmítnutí jako bylo dříve jeho nekritické přijímání. Rozmístění biologických druhů na Zemi před příchodem člověka bylo skutečně dominantně podmíněno geografickým prostředím (rostlinné a živočišné druhy se prostředí přizpůsobovaly velmi dlouhá období a při relativně rychlých změnách, např. klimatu, hynuly). Ostatně i lidské rasy se diferencovaly v dávných dobách v důsledku rozdílného geografického prostředí na Zemi. Hominizační proces je však zároveň ukázkou postupného překonávání geografického determinismu. Lidé se postupně jako jediný biologický druh rozšířili po celé Zemi a v současné době začínají pronikat do vesmíru. Jiný důkaz "osvobozování" lidí od geografické či správněji od fyzickogeografické determinovanosti podává i lidská reprodukce, která není závislá na ročním období jako u jiných biologických druhů - sezónnost některých demografických procesů je podmíněna především sociálně. Prvotní plná závislost lidí na geografickém prostředí měla svůj základ v tom, že lidé mohli žít původně jen tam, kde měli dostatek potravy, bohatství okolní přírody určovalo i jejich početnost. Teprve výroba nástrojů a práce uvolnila postupně tuto determinovanost.
Geografický determinismus – úplná závislost člověka na přírodě Od 19. století se člověk úspěšně brání přírodě (obydlí, lékařství, zásoby, regulace vody) Složky - obyvatelstvo, osídlení, zemědělství, průmysl Disciplíny - zkoumají prvky (škola), jevy (úroveň vzdělání) a vazby v určitém prostoru a čase Potenciál - to co příroda poskytne pro rozvinutí člověka Přírodní potenciál - suroviny, minerály, podnebí Lidský potenciál - počet obyvatel, vzdělanost, infrastruktura, obydlí, obchody Jádro - sídelní, průmyslové, obchodní, dopravní uzly nebo centrální místa Periferie - malá aktivita, závislost na jádru"

Práce obsahuje schéma na jednu stranu.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ