"..zásady pro uložení řeziva:
- pokud sušíme jehličnaté i listnaté řezivo na jednom skladě zároveň, tak listnaté dáme
doprostřed skladu a jehličnaté na jeho okraj
- při skladování dřevin různé tloušťky, se tenké rozměry ukládají na návětrnou stranu a tlusté
dovnitř, protože tlusté dřeviny jsou náchylnější při rychlém vysoušení na popraskání, a na
závětrnou stranu dřeviny střední tloušťky (podobně se ukládají dřeviny kvůli kvalitě)
- některé dřeviny při sušení vyžadují zvláštní péči (např. borovice, která je náchylná
na zamodrání)
- podle druhu dřeviny se upravují rozestupy mezi jednotlivými proklady, jejich tloušťka a
dokonce i vzdálenost mezi hráněmi
- při nízké intenzitě sušení a příznivých podmínkách mohou dřevo napadnout dřevokazné
houby, nebo plísně = proto je nutné dřevo ukládat s většími mezerami, aby se rychleji
vysušilo, ale zase ne tak rychle, aby popraskalo
- aby voda z hrání mohla dobře odtékat, musíme volit šikmo uložení hráně (po délce, nebo po
šířce – viz. obrázky)
po šířce:
po délce:
..ukládání přířezů a řeziva:
- nejvhodnější pozemek je se suchou půdou, který se dá dobře odvodnit od srážek a je přístupný
ze všech čtyř stran větru
- musí být odstraněna všechna vegetace a do hloubky min. 20cm vyměněna hlína za propustný
materiál (např. štěrk)
- hráň musí být orientovaná tak, aby západní vítr foukal do boku hráně (tzn. S–J)
..základy hrání:
- hráně se stavějí, nebo ukládají na základy tvořené podstavci (betonové, dřevěné, nebo
kovové), které musí být v absolutní rovině
Střední škola tvorby a designu nábytku, s.r.o.
3
- pod podstavci musí být povrch dostatečně zpevněn, aby nedocházelo k propadání podstavců
do země
- hráň se většinou staví do šířky 150cm (pro větší stabilitu je výhodnější stavět dvojhráně)
..stavba hráně:
- pokud se ukládá řezivo na základy jako dvojhráň, musí mít mezi sebou odstup nejméně 0.5m
- jestliže bude řezivo uměle dosoušeno v sušárnách, může jejich šířka překročit 120cm, ale
pokud je jejich šířka větší než 170cm, musí se vrstvy řeziva ukládat tak, aby uvnitř hráně
vznikl komín o šířce 15 až 20cm
- nedoporučuje se stavět hráně kratší než 3m (výjimka = neopracované přířezy)
- výška hráně může být max. trojnásobek šířky
- pokud je to možné, tak by v jedné hráni by mělo být uloženo řezivo stejné dřeviny, jakosti i
vlhkosti
- před ukládáním je nutné řezivo očistit od pilin, sněhu apod.
- při ukládání nestejně dlouhých jehličnatých řeziv se postupuje od nejdelšího, který se dává
dospod, až po nejkratší, který je navrchu (oba boky a jedno čelo musí být vždy v rovině),
z důvodu vyčnívání řeziva z hráně, špatného podložení apod.
- listnaté dřevo ukládáme do nastavovaných hrání (dlouhé hráně nejméně 10m z důvodu
zabránění vzniku čelních trhlin), neboť bývá kratší a citlivější na sušení, než jehličnaté (konce
řeziva se musí podepřít kratšími proklady a čela zarovnat)
- řezivo se ukládá v pravidelných vrstvách, vždy pravou stranou nahoru z důvodu stékání vody
a zabránění tak vzniku hniloby, plísně apod.
- krajní proklady u mechanizovaného ukládání se umisťují 20 až 25cm od čel (toto platí také
pro hráně přepravované vysokozdvižným vozíkem)
- při ručním ukládání se naopak proklady umisťují tak, aby vyčnívaly z roviny čely slouží tak i
k jejich zastínění a zabránění tak tvorbě trhlin
- doporučuje se používat proklady jednotné tloušťky v celém skladu (kombinací různé tloušťky
by došlo ke znehodnocení vysoušeného materiálu)
- proklady, které nepoužíváme, by se měly chránit před povětrnostními vlivy
- proklady se obvykle vyrábějí ze suchého jehličnatého dřeva (nejlépe smrkového) bez větších
suků o rozměrech: délka – podle šířky hrání, šířka – 40 až 60mm a tloušťka – 18 nebo 24mm
- slabší proklady se doporučují pro ukládání jehličnatého řeziva a silnější pro listnaté"

Práce obsahuje obrázky dřeva o rozsahu cca 1,5 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ