ROMANTISMUS

1.	SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

1.1.	PODOBY LITERÁRNÍHO ROMANTISMU

1.2.	LITERÁRNÍ FORMY ROMANTISMU

1.3.	ROMANTICKÝ LITERÁRNÍ HRDINA

1.4.	ROMANTICKÉ PROSTŘEDÍ

2.	UMĚNÍ ROMANTISMU

"SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ
 romantismus není pouhým uměleckým směrem
o jedná se především o životní pocit, o postoj člověka
o je to nový způsob nazírání člověka na svět, jehož zrození není náhodné
 jedná se o přirozenou reakci lidského ducha proti do té doby převažující studené racionalitě klasicismu
 romantismus se stal uměleckým i myšlenkovým hnutím zcela protikladného tažení než je klasicismus
 romantická estetika posunula do popředí nespoutaný a vášnivý cit, zákon symetrie byl vypuzen a nahrazen tvarovou bohatostí, uvolněností a bizarností
 kolébkou romantismu je Anglie počátku 19. století
o v průběhu téhož staletí se rozšířily romantické ideály do zbytku Evropy
 romantismus je ryze subjektivistický a individualistický
o reagoval na nové vztahy ve společnosti
 ostře se postavil proti klasicismu, proti jeho racionálnosti a normativnosti
o v klasicismu na prvním místě společnost a její normy
 v romantismu se proti tomu člověk vzpírá
 je v jistém smyslu revoltou
o je to preferování tvůrčí svobody a nezávislosti
o také touha po harmonii s přírodou
 inspiračním zdrojem romantiků se stala gotika
o poskytovala dostatek námětů pro zpracování výtvarných i literárních děl
 romantismus navázal na tendence preromantismu 18. století
o zejména, co se týká citovosti, prožitku, fantazijních prvků…
 základní životní pocit romantiků vyvěral z rozporu mezi jejich sny, ideály a dobovou skutečností
o smysl pro svobodu narážel na nesvobodu ekonomickou a politickou
 protiklad ‚srdce a světa‘
 měl za následek rozčarování a zklamání, literární reakce se nesla v obdobném duchu
PODOBY LITERÁRNÍHO ROMANTISMU
a) autoři považující rozpor mezi snem se skutečností za věčný
o hledali protiváhu v nějakém vyšším a hodnotnějším systému
 jednalo se však spíše o odklon od světa iluzorního a vymyšleného
1. nacházeli pocity naplnění v historii (W. Scott)
2 | S t r á n k a
2. unikali k legendám a mystice (Chateabriand)
3. upnuli se k fantazijnímu světu (E. T. A. Hoffmann)
4. přimkli k principům lásky – měla být mocnější než těžkosti a rozpory kolem (J. K. Tyl)
5. odklonili se od reality směrem k lidové tvorbě, k mytologii (K. J. Erben)
b) autoři, kteří byli ve svém odporu ke skutečnosti zcela aktivní
o sami svým životem naplňovali romantické ideály a jasně a srozumitelně dávali najevo svůj nesouhlas
 revoluční romantismus"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ