Obsah…………………………………………………………………………… 2

Agregátní poptávka…………………………………………………………….. 3
Příčiny a důsledky posunu poptávky
Agregátní nabídka……………………………………………………………… 4 Příčiny a důsledky posunu nabídky

Makroekonomická rovnováha ………………………………………………… 5

Nabídkové a poptávkové šoky ………………………………………………… 6 – 8
Kvantitativní rovnice …………………………………………………………... 9
Ekonomika při plné zaměstnanosti …………………………………………… 10
Zvýšení mzdových nákladů při přirozené nezaměstnanosti ………………… 10
AD = AS ………………………………………………………………………… 11
Použitá literatura ………………………………………………………………. 12

"Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. Cenová hladina se zde dá změřit cenovým indexem.
Průběh funkce agregátní poptávky je klesající. Při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší HDP. V případě agregátní poptávky zde nepůsobí substituční ani důchodový efekt. Když se totiž zvýší cenová hladina, zvýší se také příjmy firem a odtud také důchody domácností. Zvýšení cenové hladiny vede k poklesu poptávaného domácího produktu. K poklesu poptávaného domácího produktu došlo kvůli zvýšení úrokové míry = efekt reálných peněžních zůstatků.
Když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby peněžní zůstatky udržely v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží cenu dluhopisů a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba. Tudíž klesá poptávaný reálný HDP.

Křivka agregátní poptávky je klesající. Ukazuje, že při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině.

Příčinou změn agregátní poptávky je změna nominální peněžní zásoby. Zvýšení nominální peněžní zásoby snižuje úrokovou míru, zvyšuje investice a spotřebu a tedy také reálný HDP, který lidé a firmy chtějí nakupovat.
Zvýšení nominální peněžní zásoby posouvá křivku AD doprava. Snížení nominální peněžní zásoby křivku agregátní poptávky doleva.

Po křivce AD se ekonomika pohybuje, když se při dané nominální peněžní zásobě mění cenová hladina. Celá křivka AD se posouvá, když se mění nominální peněžní zásoba.











AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět. Průběh funkce agregátní nabídky je rostoucí. Při vyšší cenové hladině firmy vyrábějí větší reálný HDP.
Když se zvyšuje cenová hladina, lidé i firmy po určitou dobu podléhají peněžní iluzi. Peněžní iluze znamená, že si člověk nebo firma dobře uvědomuje růst své vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen. Zaměstnanci vidí růst svých nominálních mezd a mylně jej považují též za růst reálných mezd. Proto jsou zpočátku ochotni pracovat. Peněžní iluze jsou příčinou toho, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti. Nebýt peněžní iluze, nebyly by firmy ochotny více vyrábět a lidé by nebyli ochotni více pracovat.
Peněžní iluze však po čase vyprchají a zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s ní se vrací na původní úroveň i produkce.
Kolektivní mzdové dohody mohou být překážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen. Jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí. Nominální mzdy jsou „strnulé“ směrem dolů. Při poklesu poptávky jsou pak firmy nuceny snižovat výrobu a zaměstnanost.
Zaměstnanost, na kterou se trh práce nevrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností. Ekonomika je v bodě A a poté cenová hladina klesne na P. Pokles cen motivuje firmy ke snižování produkce a zaměstnanosti. Spojením těchto bodů dostáváme křivku agregátní nabídky krátkého období – AS. Krátkým obdobím rozumíme v tomto případě dobu, po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů.
Zaměstnanosti, na kterou se trh navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, se říká PŘIROZENÁ ZAMĚSTNANOST. V této zaměstnanosti se vyrábí potencionální produkt. Potencionální produkt je daný dlouhodobou agregátní nabídkou, která není ovlivněna změnou cenové hladiny. Změny cenové hladiny mohou vychýlit HDP od potencionálního produktu pouze krátkodobě, nikoli dlouhodobě. Agregátní nabídka dlouhého období je dána potencionálním produktem."

dubnický technologický institut, Práce obsahuje grafy a tabulky o rozsahu cca 4 stran.