"Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a v neposlední
řádě také Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, podává mimo jiné i
informace o metodách nakládání a zhodnocování odpadu, je mezi nimi uvedena metoda
separovaného sběru na níž zakládá většina firem své „know-how“, i přesto, jaký je kladen
důraz státních a dobrovolných orgánů na etickou a morální stránku věci, je výsledkem
separovaného sběru v nejlepších případech 50 % účinnost.
Tato metoda separovaného sběru předpokládá shromažďování využitelných a
zpracovatelných složek odpadu do předem určených médií nebo na specializovaná pracoviště
a určená místa pro sběr těchto složek občany a dalšími subjekty (producenty odpadu).
V rámci integrovaného systému pak existuje individuální proces naložení s těmito složkami.
Zjednodušeně jsem tento proces znázornil na obr. 1.
Obr. č. 1.
Ideálním předpokladem je, že odpadový klastr nashromážděný občany, bavíme-li se
již v ohledu odděleného sběru v souvislosti se sběrnými nádobami, bude vytříděný dle
označení sběrných nádob nebo míst. Praxe však ukázala, že skutečnost je podstatně jiná.
Navíc, mnohé firmy se z pochopitelných ekonomických a z praktického hlediska i
manipulačních důvodů rozhodlo pro „komplexní nádoby“ do nichž producenti odpadu
ukládají pouze jednotlivé druhy odpadového klastru dle jejich struktury a firma si tento klastr
vytřídí dle svého uvážení, např. dle obr. 2.
4
Obr. č. 2.
Přijímaný odpadový klastr je většinou dvojího druhu: separovaný z míst kde ještě není
zaveden systém barevných kontejnerů [5] a separovaný odpad z míst, kde systém barevných
kontejnerů zaveden je. Tento klastr se dále třídí nebo zpracovává dle technologie zavedené
danou firmou. Většina používaných technologií zakládá na vytřídění „nejobsáhlejší“ složky a
dále vytřídění na tepelně zpracovatelný odpad (např. používaný jako palivo pro cementárny,
které pro výrobu potřebují množství tepelné energie, v níž je spalitelná složka odpadový klastr
ideálním řešením), kde je nutné oddělit typické složky odpadového klastru s vysokým
obsahem určitých chemických látek, které by mohly poškozovat životní prostředí [6] nebo na
postupném vytřídění jiných, využitelných složek odpadu. Zůstatky odpadového klastru které
již nelze nějak využít jsou buďto dále zpracovány jinou firmou nebo jsou skládkovány.
Protože je tato metoda i přes svou ekologicky čistou formou nakládání s odpadem
ztrátovou záležitostí, je přesto nutné ji uvádět do provozu a rozšiřovat neboť žádná jiná,
účinnější metoda nebyla dosud navrhnuta."

Práce obsahuje schémata a tabulky o rozsahu cca 4 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ