"Nevhodné stravovací návyky, obezita a málo pohybu může za vznik aterosklerózy, které nazveme ukládáním tukových látek ve stěnách tepen. Tento proces jednoznačně ukazuje k postupnému zužování a nedokrevnosti jednotlivých orgánů. Ateroskleróza se postupně projevuje jako ischemická choroba srdeční, v jiném případě jako cévní mozková příhoda.

Smutné statistiky nám dokazují, že kardiovaskulární onemocnění ještě stále dosahuje téměř polovinu úmrtí v Evropě. Důležitost ischémie a jiných komplikací pokročilé aterosklerózy však bude v následujících letech pravděpodobně spíše stoupat, než klesat, vzhledem k jejich nezanedbatelnému vlivu na zdraví i ekonomickou zátěž populace. Rozhodující faktor je, že populace stárne a ateroskleróza je onemocnění dospělých a starších.

Člověk, který je narozen v roce 2000 má pravděpodobnost dožití 80 let. V průběhu
20. století se tedy prodloužil život o čtvrt století (55 až 80 let, tj. 25 let). Od roku 1980 se
délka života prodloužila přibližně o 6 let. Na tomto prodloužení se asi z 50 % (3 roky)
podílí předcházení a léčba onemocněni srdce a cév (Špinar, 2007).




2 RIZIKOVÉ FAKTORY
Tradičně dělíme rizikové faktory ICHS na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Rizikové faktory aterosklerózy jsou výsledkem interakce životního stylu jedince s jeho genetickou výbavou.

2.1 Neovlivnitelné faktory
 věk u mužů na 45 let, u žen postmenopauzální věk
 mužské pohlaví
 genetická zátěž, rodinná anamnéza
 aterosklerózy u příbuzných 1. stupně

2.2 Ovlivnitelné rizikové
 kouření
 zvýšený celkový cholesterol
 hypertenze
 diabetes mellitus
 obezita"

UTB Zlín, Práce obsahuje tabulku o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ