"Zkoumání velkého třesku probíhá tak, že se vezme důsledek a snažíme se najít jeho příčinu. Čím více se dostáváme ke vzniku vesmíru, tím těžší je najít příčinu k důsledku. Když se dostaneme k samotnému Velkému třesku je už tak těžké zjistit jeho příčinu, že ji nejsme schopni nalézt. To nás přivádí k myšlence, co je touto neznámou příčinou? Zde narazíme na dvě skupiny lidí. Ti, co za příčinu berou zásah vyšší moci, tedy něčeho, co bychom mohli nazvat Bohem. Druhá skupina dává Velký třesk za ‚‚vinu‘‘ nějaké, fyzikální singularitě. Singularitě, tedy velkému třesku. Počátku všeho. Času, prostoru.
1.1 Vesmír po velkém třesku a vakuum
V celém vesmíru dnes nacházíme hmotu ve dvou podobách. Jako částice: kvarky a leptony. Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se například stávají protony a neutrony. Leptony jsou částice, na které nepůsobí jaderná síla. Dohromady jsou kvarky a leptony nejmenší částice hmoty. Druhý způsob hmoty nacházíme ve formě pole: gravitony, fotony, gluony a intermediální bosony. Gravitony jsou elementární hypotetické částice, které by měly zprostředkovávat gravitační sílu mezi tělesy. Fotony jsou taktéž elementární částice, částice interakce, které popisují kvantum elektromagnetické energie. Všechno elektromagnetické vlnění je kvantováno na fotony. Gluony zprostředkují silnou interakci mezi kvarky. Díky tomu je zde možnost vzniku atomového jádra. Gluon umožňuje vazbu mezi protony a neutrony. Bosony naopak způsobují slabou interakci v atomovém jádře. Jak ale již víme, vesmír vznik z ničeho."