" funkce: příjem podráždění z receptorů (smysly), jejich zpracování a vydání odpovědi pro činnost efektorů (sval, žláza), koordinace činnosti všech částí organismu
 základní jednotkou je neuron
 typy nervových soustav závisí na vývojovém stupni živočicha a na způsobu života
 během fylogeneze nervové soustavy dochází ke zdokonalení stavby a funkce neuronu – dvě cesty vývoje:
• zvětšování neuronů a zesilování jejich výběžků (hlavonožci – průměr víc než 1 mm)
• zvětšování počtu dendritů a tvorba obalů na axonu

Typy nervových soustav
 nervová soustava rozptýlená = difúzní – primitivní typ nervové soustavy, není rozlišena na centrální a obvodovou
• jednodušší forma – tvoří ji několik typů nervových buněk s dlouhými výběžky, rozptýlených v mezoglei (houby)
• typická forma – zvláštní typ nervových buněk = protoneuronů – vzájemně propojeny, tvoří dvě plošné sítě (jedna pod ektodermem, druhá mezi entodermem a mezogleou)
o výběžky protoneuronů jsou stejnocenné (nerozlišené v dendrity a axon)
o vzruchy vedou oběma směry (centripetálně a centrifugálně)
o silnější podnět vyvolává reakci celého těla
o přisedlí žahavci, některé ploštěnky
 nervová soustava kruhová – typická pro pohyblivé, paprsčitě souměrní živočiši
• naznačeno primitivní centrální nervstvo = kruhové nervy, ve kterých jsou shluky neuronů
• medúzy, sasanky, analogická u ostnokožců
 nervová soustava gangliová – u většiny bezobratlých, rozlišena na centrální a obvodovou – v důsledku vzniku hlavy (= cefalizace) a vzniku dvoustranné souměrnosti těla živočichů
• centrální nervstvo = párová ganglia = zauzliny = shluky neuronů a jejich dendritů
• obvodové nervstvo = neurity – spojují ganglia téhož páru = komisury (příčné) a ganglia v podélné ose těla = konektivy (podélné)
• rozdělení podle stupně nahloučení ganglií:
o žebříčková – v nejtypičtější formě u kroužkovců, párová ganglia na břišní straně každého tělního článku, navzájem spojená komisurami a konektivy (připomíná žebřík)
 nadřazenou roli má první pár ganglií – zpracovává informace ze smyslových orgánů hlavy (draví mnohoštětinatci)
o břišní nervová páska – vzniká splýváním párových ganglií, případně i konektiv
 typická pro vyšší členovce – hmyz
 nižší obratlovci mají žebříčkovitou nervovou soustavu (stonožky, mnohonožky) nebo kombinaci žebříčkovité s břišní nervovou páskou (rak)
o modifikovaná gangliová – ganglia splývají ve větší zauzliny
 pavouci – velká zauzlina v hlavohrudi
 měkkýši – mizí tělní segmentace – velké párové zauzliny (mozkové, pedální, útrobní)
 největší splynutí nastává u hlavonožců – „mozek“
 nervová soustava trubicová – charakteristická pro strunatce (náznaky u polostrunatců)
• tvořena centrální nervovou soustavou (mozek a mícha) a obvodovou nervovou soustavou (nervy)
• základem je nervová trubice, která vznikla vchlípením ektodermu hřbetní části těla
• rozšířením a postupným vývojem přední části trubice vznikl mozek, zbývající část trubice se přetvořila v míchu (obratlovci)
 obaly CNS = meningy – u primárně vodních obratlovců je jeden obal, u většiny suchozemských obratlovců dva a u savců tři obaly:
• tvrdá plena = podlebice = dura mater – tuhý vazivový obal
• měkká plena vnější = pavučnice = arachnoidea – jemná pojivová blána
• měkká plena vnitřní = omozečnice = pia mater – hodně prokrvená
o mezi měkkými plenami se nachází mozkomíšní mok"

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 1 strany.