"LIDSKÝ MOZEK

Lidský mozek je 20 cm dlouhý, 20 cm široký a 15 cm vysoký. Při narození váží kolem 350 gramů. Největší je na počátku dospělosti, tehdy ženský mozek váží 1200 až 1300 gramů a mužský mezi 1300 a 1400 gramy. V té době obsahuje asi 100 miliard neuronů – mozkových buněk a ostatních podpůrných buněk. Mezi 20. a 60. rokem ztrácíme přibližně 1 až 3 gramy mozkové tkáně ročně, po 60. roce 3 až 4 gramy. Běžně se o mozku mluví jako o šedé kůře mozkové, překvapením je, že mozek nemá šedou barvu, někomu se zdá spíše do modra, do světle hněda, do růžova nebo dokonce do zelena. Možné jsou všechny tyto barvy. Konzistence mozku? V mládí je spíše pevný, ve stáří může svou konzistenci změnit, na jeho pevnosti se mohou podepsat i různá onemocnění. Mozek má dvě hemisféry (pravou a levou) a pět laloků: temenní, týlní, spánkový, čelní a přední čelní. Ze všech tělních orgánů je mozek nejčistší, v porovnání například s kůží téměř antiseptický. V mozku fungují specielní kolagenové buňky – astrocyty, které lpí na neuronech, tyto buňky mozek nejenom čistí, ale též vyživují zdravé neurony.
Jestliže mozek nepracuje dobře projeví se to i na lidském chování, tyto změny jsou často stejně záhadné jako zničující. A právě o některých z těchto záhadných mozkových nemocí bude pojednávat můj referát.

TRAUMATIZOVANÝ MOZEK
Výzkumy bylo zjištěno, že jediná šokující událost může zcela změnit chemii mozku. Lidé začnou být přecitlivělí na vyplavování adrenalinu, což je hlavní faktor při posttraumatické stresové poruše (PTSD). Člověk s touto poruchou pak může prožívat normální události jako opakování původního traumatu. PTSD postihuje ty, kteří přežily nějaké naštěstí – válečné veterány, oběti zločinu aj.
V PTSD jde rozlišit dva základní typy, primární a sekundární. Primární postižení je u přímých obětí neštěstí, zatímco sekundární u jiných účastníku, jako jsou záchranáři, lékaři, pracovníci márnice a osoby jinak na neštěstí účastné. Postižení jak primární tak sekundární může být stejně vážné, a jeho trvání až mnohaleté.
Dnes existují již důkazy o tom, že PTSD má biologický základ. Studie ukazují, že určitá specifická místa v mozku prodělávají změny, tyto studie se zaměřily především na vyměšování chemických sloučenin, které mozek běžně produkuje pod stresem."