1.	Hardware – definice

2.	Rozdělení počítačů dle velikosti

3.	Motherboard

4.	Centrální jednotka – CPU

5.

Sběrnice

6.	Matematický koprocesor

7.

Paměť

7.1.	Hlavní paměť - RAM (Random Access Memory)

7.2.	Konvenční paměť

7.3.	Rezervovaná oblast paměti

7.4.	Videopaměť

7.5.	Buffery a rámy

7.6.	ROM (Read Only Memory - permanentní paměť)

8.	Paralelní port

9.	BIOS (Basic Input/Output System)

10.

CMOS

11.	Cache memory

12.	Geometrie disku

13.	Výpočet kapacity disku

14.	Řadiče pevných disků

15.	Velikosti alokačních bloků

16.	Kritéria kvalitu displeje

17.	Klávesnice

18.	Potíže s napájecími zdroji

19.

Tiskárny

19.1.

Typové tiskárny

19.2.

Jehličkové maticové tiskárny

19.3.

Tepelné tiskárny

19.4.

Inkoustové tiskárny

19.5.

Laserové tiskárny

19.6.

Souřadnicové zapisovače (plotry, plottery)

20.	Přenosné počítače

20.1.

Přenosné počítače s větší hmotností

20.1.1.

Portables

20.1.2.

Laptopy

20.2.

Zápisnikové počítače

20.2.1.

Notebooky

20.2.2.

Penbooky

20.3.

Počítače do ruky

20.3.1.

Handheld

20.3.2.

Palmtopy

20.4.

Příruční počítače (booksize)

21.	Operační systém DOS

22.	Počítačové viry

22.1.

Mechanizmus napadení virem

22.2.

Projevy nakažení počítače

22.3.

Postup při odstraňování virů

“Operační systém DOS

Osobní počítače založené na procesorech Intel v převážné míře používají diskový operační systém – DOS (MS-DOS, DR-DOS). Na tomto typu OS si budeme demonstrovat strukturu a základní funkce operačního systému.
Funkce MS-DOSu jsou realizovány firwarem ROM (ROM BIOS), vazebním programem, jádrem operačního systému, umístěných na médiu, odkud se v případě potřeby zavádí do operační paměti.
Část operačního systému, tzv. firmware, je trvale uložena v paměti počítače (ROM BIOS - její obsah je trvalý, technici říkají, že je "zadrátována"). Tato část systému provede test konfigurace počítače, operační paměti, provede základní nastavení počítače a zajistí načtení zbytku systému.
MS - DOS se dělí na vazební program (IO.SYS), jádro systému (MSDOS.SYS), interpret příkazů ( COMMAND.COM), služební programy (systémové programy tvořící externí příkazy).
Zaváděcí program - BOOT slouží k počátečnímu zavedení OS do paměti a zahájení jeho činnosti (nastartování systému). Není uložen v souboru. Leží na počátku diskety (stopa 0, povrch 0, sektor 1) nebo v prvním sektoru oblasti DOS na HD. Pokud BOOT není zde umístěn, obsahuje 1. Sektor informaci, že OS nelze z media zavést a tato informace se vypíše na monitor. Tento zavaděč je před svým spuštěním zaveden do paměti technickým zavaděčem umístěným v ROM BIOSu.
Vazební program (IO.SYS) zprostředkovává spojení mezi hardware a OS, určuje fyzický způsob zpracování (např. zápis a čtení znaku apod.). Navazuje na podprogramy BIOSu, které jsou umístěny v ROM a jsou závislé na hardware (ROM BIOS překlenuje rozdíl v technickém vybavení PC a vůči IO.SYS se chová jednotně)
Jádro systému (MSDOS.SYS) určuje logický způsob zpracování (práce se soubory, adresáři, zařízeními)
Interpret příkazů (COMMAND.COM) se také nazývá interpret příkazové řádky a slouží ke spojení mezi uživatelem a systémem. Zpracovává příkazy obsluhy, tj. vstup z klávesnice nebo příkazy dávkových souborů. Příkazy buď provede (interní příkazy) nebo spustí program zadaného jména (externí příkazy nebo uživatelské programy)
Má 3 části:
- inicializační - pracuje pouze při prvním zavedení do paměti
- rezidentní - je trvale přítomná v paměti
- tranzientní - leží v horní části paměti, kde může být při nedostatku paměti jiným programem přepsána

CO TO JSOU POČÍTAČOVÉ VIRY ?

Počítačové viry jsou "normální programy s nenormálním účinkem". Počítačové viry jsou krátké programy šířící se mezi počítači pomocí datových linek nebo infikovaných disket Jsou zkonstruované tak, že se kopírují a rozšiřují, aniž by to uživatel zjistil, vyznačují schopností seberozmnožování. Cílem těchto programů je buď uživatele počítače čas od času překvapit např. nějakou vtipnou větičkou, která se náhle objeví na monitoru (to jsou tzv. zábavné viry), anebo mu způsobit nějakou škodu (destrukční viry). Viry mají plnou kontrolu nad prostředky PC systému v momentě infekce. Antiviry přejmenované a uložené ve skrytých adresářích, pevných discích s ochranou proti zápisu, skryté, chráněné proti zápisu a očkované soubory, srovnávací utility, diskové mapy, rezidentní programy, ovladače zařízení a jak se to vše jmenuje - vše je vystaveno a podrobeno přesnému zkoumání virů, které hledají slabé stránky svého hostitele. Samozřejmě, že antiviry uložené na nevýměnných médiích, spoléhající se na podpůrné soubory uložené na nevýměnných médiích nebo přítomných v paměti, jsou také samy objekty možné virové nákazy."

Informace jsou zastaralé.
Druhou část naleznete zde.