1.	Funkce a struktura dokumentu

2.

Cíle

2.1	Vzdělávací cíle

2.2	Poznávací cíle

2.3	Dovednosti a kompetence

2.4	Hodnoty a postoje

3.	Kmenové učivo pro základní vzdělávání

4.	Oblast jazyková

4.1	Český jazyk a literatura

4.2	Cizí jazyk

5.	Oblast matematiky

5.1	Matematika

6.	Oblast přírodovědní

6.1

Fyzika

6.2

Chemie

6.3	Biologie a geologie

6.4

Geografie

7.	Oblast společenskovědní

7.1

Historie

7.2	Člověk a společnost

7.3	Oblast estetickovýchovná

7.4	Hudba (hudební aktivity)

7.5	Výtvarné umění (výtvarné aktivity)

8.	Oblast zdravého životního stylu

8.1	Tělesná výchova a sport (pohybové a sportovní aktivity)

8.2	Výchova ke zdraví

9.	Oblast pracovních činností a technologií

10.	Kmenové učivo základního vzdělávání na 1. stupni

10.1	Obecná charakteristika

11.	Oblast jazyková

11.1	Český jazyk a literatura

11.2	Cizí jazyk

12.	Oblast matematiky

12.1	Matematika

13.	Oblast společenskovědní a přírodovědní

14.	Oblast estetickovýchovná

14.1	Hudba (hudební aktivity)

14.2	Výtvarné umění (výtvarné aktivity)

15.	Oblast zdravého životního stylu

15.1	Tělesná výchova a sport (pohybové a sportovní aktivity)

15.2	Výchova ke zdraví

16.	Oblast pracovních činností a technologií

„1. Oblast jazyková
Obory:
český jazyk a literatura
cizí jazyk

Kvalita jazykového vzdělání patří k určujícím znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodní a společenské skutečnosti, duchovního bohatství, je podmínkou úrovně dorozumívání s lidmi a komunikace v různých sférách života. Schopnost vyjadřování je těsně spjata s celkovým intelektovým rozvojem žáků.
Literární složka jazykového vzdělání učí žáky orientovat se v různých formách, druzích a žánrech slovesné produkce minulosti i současnosti; prostřednictvím uměleckých obrazů jim pomáhá poznávat mnohotvárnost života i hodnoty ovlivňující rozhodování člověka v různých situacích.
Výuka cizímu jazyku, kromě svého praktického komunikačního poslání, má význam pro kognitivní rozvoj žáků i pro utváření širšího pohledu na současný svět a život lidí.
Český jazyk a literatura
Specifické cíle
Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
a) v jazykové části:
v žádoucí míře kvality, trvalosti a správnosti si osvojili techniku čtení a psaní a prokazovali ji ve škole i mimo školu
byli schopni souvisle se vyjadřovat a dovedli správně a kultivovaně používat mateřský jazyk v běžných situacích
získali pro život významné dovednosti spojené s mnohostrannou komunikací člověka v moderní společnosti (ústní a písemné způsoby vyjadřování ve vztahu k odlišným adresátům, schopnost vyjadřovat vlastní názory, vystupovat před lidmi ap.)
pochopili bohatost českého jazyka, jeho slovní zásoby a v praxi dovedli používat elementární pravidla stylistiky
získali podstatné poznatky ze systému českého jazyka a prakticky ovládli základy českého pravopisu
uměli využívat běžné informační zdroje a vést přehledné zápisky
usilovali o co nejpřesnější vyjádření svých myšlenek a uměli rozpoznávat vyjádření nepřesná a nesprávná
b) v literárně výchovné části:
přiměřeně svému věku se naučili s porozuměním číst a interpretovat přístupné texty z literatury minulosti i současnosti a získali základní čtenářské dovednosti a návyky získali elementární a použitelné literárněvědné poznatky, důležité pro pochopení čteného textu, pro jeho rozbor a hodnocení
poznali nejdůležitější literární druhy, žánry a formy a uměli charakterizovat základní znaky jejich poetiky
získali trvalý zájem o četbu a utvářel se jejich čtenářský vkus tak, aby byli schopni rozlišovat hodnotnou literaturu od literatury konzumní a manipulační
chápali funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií v životě člověka, naučili se orientovat v jejich mnohostranné nabídce a hodnotit ji z hlediska její kvality i významu pro vlastní život
Okruhy kmenového učiva
Komunikační výchova

Výcvik v ovládnutí techniky psaní, hlasitého a tichého čtení. Výcvik v mluvených a psaných projevech žáků (přehlednost, přesnost a srozumitelnost vyjadřování, respektování jazykových norem a zvyklostí společenského styku). Postoj mluvčího ke sdělovanému obsahu a způsoby jeho vyjádření. Výcvik ve vnímání textů - praktické, věcné a kritické naslouchání a čtení. Záměry a prostředky manipulativní komunikace. Základní poznatky o stylu a textu na základě pozorování, rozboru, výkladu a hodnocení textů věcných i uměleckých a tvorby textů věcných. Slohotvorní činitelé (zejména funkce textu, situace, forma, připravenost mluvčího).
Postupy a útvary: telefonický rozhovor, vzkaz na záznamník, zpráva, oznámení, telegram, žádost, objednávka, inzerát, životopis, stížnost, poznámky a výpisky, pozvánka, zápis z jednání, dopis úřední a soukromý, návod, postup činnosti, popis, charakteristika, projev, vyprávění, vyprávění s popisem, reportáž, úvahové postupy.“