„Chemický průmysl
je jedním z činitelů ovlivňujících technicky pokrok v hospodářství. V minulém století se rozvinul jako dodavatel pomocných látek. Současná chemizace většiny odvětví hospodářství vymaňuje člověka z omezeného kruhu naturálních surovin s jejich danými vlastnostmi a nahrazuje je řadou syntetických materiálů se záměrně přizpůsobenými a ovladatelnými vlastnostmi. Jako výrobce hnojiv, přípravků pro ochranu a růst rostlin a stimulátorů pro živočišnou výrobu umožňuje růst výroby potravin. Moderní chemický průmysl se orientuje na zpracování ropy, zemního a doprovodného ropného plynu (asi 40 % světové výroby je na něm založeno a tento podíl se trvale zvyšuje). Chemické produkty se podílejí 8-9 % na obratu světového obchodu.
Změny v technologii, odvětvové struktuře i rozmístění chemického průmyslu jsou ovlivněny celkovým rozvojem světového hospodářství. Chemický průmysl musí usilovat o racionalizaci a produktivitu výrob i odbytu, o snižování energetické náročnosti výroby, musí počítat s růstem nákladů na výzkum a na ekologii. To vše přispívá k rozvoji výrob menších objemů chemických produktů s vysokým stupněm zpracování. V současné době patří mezi dynamicky se rozvíjející obory farmacie, kosmetika a výroba mycích prostředků. Rozšířily se možnosti výroby a využití plastických hmot, zejména polymerů a termoplastů. Zesílila aplikace biotechnických technologii, rozšířila se produkce "organických chemikálií", zejména biopaliv. Kolem r. 2000 bude biotechnologie zdrojem vzniku nejméně 25 % nových chemických produktů, zejména těch, které nahradí dosavadní klasické ropné výrobky. V celosvětovém měřítku roste obchod chemikáliemi rychleji než jejich výroba (vyváží se asi 18 % veškeré produkce). Na základě komplexního využití surovin a zužitkování odpadu se chemická výroba kombinuje s jinými odvětvími, čímž přispívá k vytvoření územně výrobních komplexů nové struktury. Použití komplikovaných aparatur a zařízení, vedle složitosti technologických procesů, podmiňuje značnou investiční náročnost odvětví. Stale větší část investic směřuje do oblasti výzkumu a vývoje a na ekologickou ochranu.
Umístění závodů v místě výskytu surovin nebo spotřeby ovlivňují výsledky porovnání nákladů na dopravu s náklady na přepravu hotové produkce. Toto srovnání je zvlášť důležité vzhledem ke značně nerovnoměrnému rozmístění surovin a k nutnosti jejich přepravy na velké vzdálenosti. Surovinový činitel je rozhodující při rozmístění oborů, jako je např. těžba, obohacování a prvotní zpracování nerostů obsahujících fosfor, síru, bór, draslo atd. nebo výroba produktů z odpadních plynů, které vzhledem k malému objemu nebo technologickým vlastnostem (výbušnost, hořlavost atd.) nelze, nebo je ekonomicky nevýhodné, přepravovat na velké vzdálenosti. Široké použití ropy a zemního plynu a možnost jejich levné a snadné přepravy, efektivní přeprava některých dalších surovin umožňuje orientaci většiny oborů na oblasti spotřeby. Jde hlavně o výrobu hnojiv, obsahujících velké množství balastu (superfosfát), kyseliny sírové a o zpracování těch surovin, jejichž spotřeba je v poměru k váze produkce relativně malá (apatit, pyrity, síra). Většina chemických výrob je náročná na množství a kvalitu vody a zároveň je jedním z hlavních zdrojů znečištění povrchových vod. Důležité je, že chemický průmysl používá vodu nejen pro technologické účely, ale i jako surovinu.“

Práce je povinným studijním materiálem ke kurzu Geografie světového hospodářství, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. Práce obsahuje tabulky. Čistý text práce dosahuje cca 48 stran.