1.

Úvod

2.	Typologizace demokracie

2.1	Zastupitelská

2.2

Přímá

3.	Athénská demokracie

3.1	Lidový sněm

3.2	Rada pěti set

3.2.1

Princip rotace

4.	Prvky přímé demokracie v soudobých zastupitelských demokraciích

4.1

Referenda

4.2	Lidové iniciativy

5.	Tři velké demokratické transformace

6.	Elity a demokracie

7.	Dokončení přednášky k elitám

7.1	Vilfredo Pareto

7.2	Dílo Josepha A. Schumpetera

„Slovo demokracie pochází z řečtiny ze slova démokratiá, z výrazu démos – lid a kratein – vládnout. Význam tohoto slova je tedy vláda lidu.
- americký prezident Abraham Lincoln: „vládu lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“

Typologizace demokracie – dva základní typy
- zastupitelská (nepřímá) demokracie vychází z předpokladu, že občané nevykonávají moc přímo, ale prostřednictvím volených zástupců, kteří reprezentují jejich zájmy. Model zastupitelské demokracie se stal základem prakticky všech současných demokracií (s významnou výjimkou Švýcarska).
- přímá (participační) demokracie je založena na zapojení všech občanů do správy věcí veřejných. Svou tradicí sahá až do antiky: Athény dosáhly v polovině 5. století př. n. l. postavení státu, který ovládal velkou část tehdejšího řeckého světa. Jejich společenské zřízení se v různých variantách (často díky athénskému „vývozu“) etablovalo v mnoha dalších řeckých polis. Dlouhý vývoj od 7. století – monarchie, poté aristokracie, Sólonovy reformy, Alkmenidos Kleisthénes atd. Vrchol moci athénského státu a současně vrchol demokracie přibližně od 50. do 30. let 5. století př. n. l., tj. do počátku peloponéské války).
Jak tato demokracie vypadala? Přesný počet obyvatel Athén není znám, nicméně se odhaduje, že z asi čtvrt miliónu osob tvořili občané a příslušníci jejich rodin něco více než polovinu. Až třetinu obyvatel tvořili otroci a přibližně 30 tisíc metoikové, což byli svobodní cizinci bez občanských práv. Pro fungování athénské demokracie byla přitom práce otroků životně důležitá, a to nejenom z ekonomického hlediska. Umožňovala totiž vytvářet potřebný „volný čas“ pro politické aktivity plnoprávných občanů (dalším významným zdrojem příjmů byla pokladna Athénského námořního spolku, kterou Athény spravovaly). Ovšem tento exkluzionistický charakter athénské demokracie (vzhledem k době zcela přirozeně) diferencoval i mezi svobodnými Athéňany, když politická práva přiznával pouze mužům.

Lidový sněm
Zasedání sněmu se mohli účastnit všichni plnoprávní občané (zákonodárné, ale i soudní a výkonné pravomoci, sloužil i jako volební orgán, když volil stratégy a některé další úředníky. U některých důležitých otázek (např. výše zmiňované udělování občanství) se přitom usnášenischopnost tohoto orgánu vázala na určité početní kvórum (6 tisíc občanů). Jak poukazují kritici athénské demokracie, lidový sněm představoval shromáždění těch nejchudších (nikoliv polis jako celku). Ve srovnání se „zaměstnanějšími“ sociálními skupinami totiž měli více času účastnit se zasedání (tento faktor se ještě posílil po zavedení diet za účast na zasedání).“