1.

Úvod

2.	Somatické vlastnosti

3.	Sociální zralost člověka

3.1	Získávání vlastností

4.	Vlastnosti manažerů

5.	Pojem osobnosti

5.1	Vlastnosti osobnosti

6.	Výkonnostní vlastnosti subjektů managementu

6.1

Ochrana

6.2

Rozvoj

7.

Zdraví

7.1

Odpočinek

7.2

Pohyb

7.3	Ostatní oddechové aktivity

7.4	Dobrý duševní stav

8.	Přírodní léčba Reiki

9.	Životospráva

10.	Předpoklady k manažerské práci

11.	Úroveň českého managementu

11.1

Průzkum

12.	Ideální manažer 21. století

13.

Závěr

„Výkonnostní (somatické) vlastnosti subjektů managementu, jejich ochrana a rozvoj
Předpokladem zvyšování sociální zralosti subjektů managementu je dobré zdraví. Zdraví je základ pro všechny tři pilíře kompetentnosti, tedy i pro odbornou zdatnost a praktickou zručnost. Lidský organizmus má snahu být přirozeně zdravý. Avšak s neustálým působením ničivých destrukčních energií jako je stres, vyčerpanost, psychosomatické nemoci apod., i když jim poměrně dlouho dokáže odolávat, jen těžko se dokáže vyrovnat. Dlouhodobé působení takových energií vyvolává především psychickou labilitu a emocionální problémy a má za následek i fyzické těžkosti.

„Zdraví samo o sobě považuji za fenomén, je jen stavem charakterizovaným jinými veličinami“ tak míní Prof. Ing. J. Porvazník.[1] Všeobecně hovoříme o fyzickém a psychickém zdraví. Psychické zdraví je prvořadým předpokladem zdraví fyzického. Za psychicky zdravého možno považovat (až na výjimky např. imbecility či debility) člověka, který není stresovaný, je klidný, vyrovnaný, milý a laskavý. Psychicky nezdravý je člověk, v jehož chování převažuje zlost, nenávist, závist a nebo egoismus.
Při fyzické zátěži organizmus okamžitě signalizuje, že je přetížený (doslova žádá oddech, např. pro netrénovaného při stoupání po schodech na vyšší poschodí), psychickou zátěž obyčejně mnozí lidé podceňují a přeceňují svoje síly. Dlouhodobé psychické přetěžování však vede k chronické únavě a k snižování pracovní výkonnosti. Pokud to trvá několik let, přepracování se vždy nepříznivě projeví na duševním i tělesném zdraví pracovníků.

Subjekty managementu, a především vlastníci a manažeři, pracují převážně duševně. Měli by se proto naučit rozpoznávat signály svojí únavy a do svého pracovního plánu zařadit odpočinek jako rovnocennou součást svých pracovních aktivit. Oddech, relaxace je velmi důležitou aktivitou každého člověka. Především v dnešní době, kdy požadavky na pracovní výkon stále rostou, přičemž lidé zůstávají stejní.

S krátkodobým nedostatkem oddechu se organizmus – především mladý – vyrovnává poměrně lehko. Dlouhodobé přepracování má negativní vliv jak na duševní, tak i na tělesné zdraví.

Jak řekl již roku 1723 J. J. Rousseau „Tělo je třeba cvičit kvůli duši“.

Pohyb zlepšuje nejen fyzickou kondici, ale i stav mysli. Psychologové tvrdí, že lidé, kteří se věnují jakékoliv pohybové aktivitě, kterou dělají rádi, jsou uvolněnější, vyrovnanější, přívětivější a optimističtější. Jsou úspěšnější a kompetentnější i ve svém zaměstnání.“

Práce byla vypracována pro Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně.