1.

Zákon

2.	Náplň činnosti

3.

Práva

4.	Odpovědnost

5.	Exekuční řízení

5.1

Zahájení

5.2	Výčet exekučních titulů

5.3	Usnesení soudu

5.4	Další postup

5.5	Vyloučení pro podjatost

6.	Postup soudního exekutora u jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí

„Tento výčet exekučních titulů se v podstatě se shoduje s výčtem vykonatelných rozhodnutí v §274, popř. §261a odst.4 OSŘ, liší se pouze v tom, že mezi exekučními tituly se zde vedle vykonatelného notářského zápisu zařazuje i vykonatelný exekuční zápis.
V případě, že má jít o vynucení peněžního plnění na povinném, nepatří k náležitostem návrhu na nařízení exekuce označení způsobu jakým by měl být výkon proveden. Způsob provedení je tak ponechán na úvaze exekutora, který sám posoudí, jakým nejvhodnějším způsobem by měla být exekuce provedena. O tom pak vydá exekuční příkaz, v němž určí, jaký druh majetku povinného bude exekucí postižen. Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle OSŘ.
Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena.
Usnesení se doručí exekutorovi, oprávněnému, povinnému a orgánu, který je podle zvláštních právních předpisů pověřen vedením evidence zástavních práv k movitým věcem, evidence majitelů a držitelů motorových vozidel a centrální evidence exekucí, orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob, centrálnímu depozitáři a jiným osobám oprávněným k vedení evidence investičních nástrojů a katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází sídlo soudu, který exekuci nařídil. Od těchto úřadů se očekává, že na příslušném listu vlastnictví vyznačí poznámku o nařízení exekuce.
Usnesení se doručí i manželovi/manželce povinného má-li být exekučně postižen majetek ve společném jmění manželů. Za pozornost stojí, že podle §44 odst. 5 nesmí být povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce dříve než exekutorovi a oprávněnému.
Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce. K ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne.
Klíčový význam pro další postup v exekučním řízení má tzv. exekuční příkaz podle ustanovení §47 an. Exekučního řádu. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně, které odpovídají způsobům, kterými dochází k soudnímu výkonu rozhodnutí.
Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle OSŘ. Doručuje se účastníkům řízení a dále stejnému okruhu osob, kterým se doručuje usnesení o nařízení exekuce. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. Exekuce se podle něho provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce.“

Seminární práce byla vypracována pro Západočeskou univerzitu v Plzni do předmětu Občanské právo procesní.