1.

Zařazení

2.

Rozdělení

3.	Stavba těla

4.	Rozmnožování

5.	Význam hub

6.	Oddělení hlenky

7.	Oddělení plísně buněnkové

8.	Oddělení plísně vaječné

9.	Oddělení houby vlastní

9.1	Třída houby spájivé

9.2	Třída endomycety

9.3	Třída houby vřeckaté

9.4	Třída houby stopkovýtrusné

10.	Další význam hub

10.1

Lišejníky

10.2	Mykorrhiza

„10.A Houby (Fungi)
-systematické zařazení: nadříše: Jaderní (Eukaryota)  říše: Houby (Fungi)
-eukaryotické heterotrofní org. (jako zdroj uhlíku využívají především sacharidy, včetně celulózy a ligninu)
-saprofytické: rostou na mrtvých tělech rostlin n. živočichů n. na zbytcích org. původu (koprofilní houby žijí na exkrementech živočichů)
-parazitické: získávají org. látky přímo z živých org., přitom svému hostiteli v různé míře škodí, někdy způsobí i jeho smrt; živiny čerpají z buněk pomocí haustorií
-mají znaky živočichů i rostlin, žijí v různém prostředí – voda (většinou sladká), půda, těla jiných org., rozmanitý org. materiál (potraviny, dřevo, kůže, papír, textilie…)
-tělo tvoří stélka (thallus) – jednobuněčná i mnohobuněčná (s výjimkou hlenek je vláknitá)
-stavba těla:
-stavba houbové b. viz Eukaryotická buňka
-buňky se mohou spojovat ve vlákna (hyfy), které může vytvářet nepravá pletiva (srůstem vláken; některé houby mají z tohoto pletiva plodnice = sporokarpy = výtrusnice) – plektenchym (hřib) a pseudoparenchym (holubinka) – jejich větvením a proplétáním vz. podhoubí (mycelium)
-rozmnožování: při rozmnožování hub se střídají fáze pohlavního a nepohlavního rozmnožování, vývojové cykly hub jsou mnohdy značné složité
-rozmnožování (nepohlavní):
-fragmentace mycelia
-dělení buňky (kvasinky)
-pučení (kvasinky)
-tvorba výtrusů (spor): u vodních hub jsou bičíkaté (zoospory), kdežto suchozemské druhy mají výtrusy oblaněné a bez bičíků (aplanospory)
-rozmnožování (pohlavní):
-splývání gamet = izogamie, anizogamie, oogamie (viz Nižší rostliny)
-splývání pohlavních orgánů (gametangií) = gametangiogamie
-význam hub:
-reducenti (složka potravního řetězce, mineralizace org. látek v přírodě), symbiotické organismy (umožňují existenci dalším org. – dřevina, orchideje), potravina člověka, parazitické (patogenní) org. (hospodářské škody, vyvolávají alergické reakce, produkují mykotoxiny = houbové jedy – smrtelně jedovaté), průmyslové využití (biotechnologie: farmaceutický průmysl – antibiotika, vitamíny, enzymy, alkaloidy; potrav. prům. – droždí, sýry, kefíry, líh, pivo, víno…; chem. prům. – org. kyseliny; zemědělství – krmné droždí, růstové stimulátory, biol. boj proti škůdcům), genové inženýrství

ODDĚLENÍ: HLENKY (MYXOMYCOTA)
-někdy řazeny i mezi prvoky, některé jsou parazitické, nápadné jsou teprve tehdy, když se začnou shlukovat a vytváří pohyblivý mnohojaderný útvar…plazmodium (může být různě zbarvený); nevytvářejí podhoubí
-zástupci: slizovka tříslová, nádorovka kapustová (parazituje na kořenech brukvovitých)
ODDĚLENÍ: PLÍSNĚ BUNĚNKOVÉ (CHYTRIDIOMYCOTA) = CHYTRIDIE
-saprofytické i parazitické druhy
-zástupci: rakovinec bramborový (napadá všechny druhy lilkovitých rostlin)
ODDĚLENÍ: PLÍSNĚ VAJEČNÉ = ŘASOVKY (OOMYCOTA) = OOMYCETY
-žijí hlavně ve vodním prostředí n. parazitují, buněčná stěna je z celulózy (řazeny také do systému řas)
-zástupci: vřetenatka révová (parazit vinné révy), plíseň bramborová (napadá listy a hlízy lilkovitých rostlin)“

Práce obsahuje schématické kresby. Čistý text práce dosahuje cca 3 stran.