1.

Úvod

2.	Opera - útvar divadelní

3.	Vznik a rozvoj opery

4.	Kde se opera předvádí

5.	Dramatické a hudební složky opery

6.	Druhy oper z hlediska vývoje

7.	Nejznámější operní skladatelé

8.

Závěr

"Kde byla a je opera předváděna
Dějištěm prvních oper byly šlechtické paláce (u nás např. Český Krumlov, Litomyšl, Jaroměřice, Holešov). Pro některé příležitosti doprovázené operním představením, jako třeba korunovační slavnosti, byly zapotřebí speciální stavby. Byly to scény převážně přírodní aré-nového nebo amfiteatrálního rázu.
Takovýto amfiteátr měla např. Praha roku 1723 při korunovaci Karla VI. Na jevišti vystupovalo kromě sólistů na 100 členů sboru, orchestr měl asi 200 účinkujících, diváků bylo na 4000. Tato budova však vzala za své při ostřelování Prahy pruským vojskem v roce 1757.
Obdobou těchto řešení jsou dnešní divadla přírodní, v nichž se občas za letní pohody pořádají monstre představení operní (např. nádvoří zámku v Litomyšli).
Záhy se přišlo na to, že divadelní budovy určené pro zpěv musí splňovat určité akus-tické požadavky. Tak např. v Miláně v roce 1778 bylo vybudováno mohutné hudební divadlo s dobrou akustikou určené pro 3700 diváků – jedná se o divadlo La Scala. Dalšími hudebními divadly tohoto typu jsou Velké operní divadlo v Moskvě z roku 1825, Dvorní opera ve Vídni z r. 1869, Velká opera pařížská z r. 1875, Metropolitan Opera-House v New Yorku z r. 1883…

Mimořádným a zcela ojedinělým případem je pražské Národní divadlo.To bylo vytvo-řeno všelidovým úsilím v letech 1868-1883. Český život neměl své reprezentace, neboť neměl mecenášů ani vládních sil, které by pro národní věc byly ochotny učinit sebemenší investice. Proto Národní divadlo, budované s heslem „Národ sobě“, liší se svým původem a ideou ode všech divadel na světě. Bylo vybudováno jako centrum a hlavní ústav české divadelní kultury, kde ruku v ruce se uplatňovaly všechny odrůdy divadelního umění – toto divadlo tedy nebylo budováno jako speciální divadlo operní.

Dramatické a hudební složky opery
Opera se snaží vyjádřit nadnesenou divadelní formou, nadto ještě zvýšenou účinem hudby, děj příběhu předváděného lidu. Dějový námět není zde tím nejdůležitějším, neboť sám o sobě – bez hudebního doprovodu by nám toho asi moc nedal. Vždyť, kdyby např. děj Pro-dané nevěsty byl „pouze“ zahrán trval by jen asi dvacet minut, kdežto samotná opera trvá celých sto třicet minut. Hudební vyjádření skutečných i duševních dějů povýší příběh do vyšší obrazové polohy a dává tak možnost širšího a hlubšího průhledu do podstaty dramatického, na jevišti předváděného konání.
Vyjadřovacími prostředky opery je dramatický děj, zpívané slovo, hudební kompozice.

Dramatický děj je už v libretu načrtnut jako základní schéma dějové i kompoziční. V utváření se dramatický děj řídí prastarými estetickými zákony, platnými pro dramatickou tvorbu vůbec.Libreta pak mohou být vážná nebo komická. Dále mohou existovat typy dějo-vých schémat se zvláštními odstíny: exotizující, alegorizující i symbolistní. O volbě dějového tématu rozhoduje skladatel, který v naprosté většině případů není jeho autorem. "