1.

Úvod

1.1.	Podstata burzy

1.2.	Funkce burzy

2.	Vznik a vývoj burz

2.1.	První období vývoje burz

2.2.	Období vzniku moderních burz

2.3.	Historie pražské burzy

2.4.	Vývojové trendy 20. století

"1.2. Funkce burzy
Existují v podstatě dvě základní funkce burzy. První z nich je funkce zabezpečení likvidity cenných papírů. Znamená to, že vlastník cenného papíru jej může velmi rychle na burze zpeněžit (bohužel to neplatí u některých českých cenných papírů). Jestliže by tato možnost nebyla, snížila by se poptávka po cenných papírech a znamenalo by to omezení přílivu peněz do ekonomiky a zpomalení hospodářského růstu.

Druhou funkcí je funkce stanovení hodnoty daného podniku prostřednictvím trhu, to znamená prostřednictvím nabídky a poptávky po cenném papíru, který představuje část jmění tohoto podniku. Vzniká tržní hodnota cenného papíru a ta poskytuje informace o kvalitě a perspektivě podniku. Z toho vychází třetí funkce burzy a to vyrovnání vztahů mezi úsporami a investicemi, umožňuje se tak optimální rozložení kapitálu do ekonomiky. Čtvrtou funkcí je indikátor vývoje celé ekonomiky a její kvality. Například ve třicátých letech krach na NYSE předpověděl celosvětovou hospodářskou krizi. Říká se, že burza je jakýmsi barometrem ekonomiky.

2. VZNIK A VÝVOJ BURZ
2.1. První období vývoje burz
Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech. S těmito schůzkami se setkáváme již ve středověku v některých důležitých italských obchodních městech, např. v Benátkách, Miláně a Florencii. Schůzky se konaly v okolí faktorií(obchodních stanic vzdálených od vlastního podniku) italských obchodníků. Byly to pravidelně ulice a náměstí, především poblíž italských konzulárních domů, tzv. loggií, kde se vytvářel pravidelný burzovní obchod. Tyto obchody se omezovaly v podstatě jen na směnky, které byly bezpečným a nenákladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Místa, kde se tento pravidelný obchod se směnkami prováděl, se nazývala „loggia“.

Pro rozvoj cenných papírů má značný význam založení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407. Janov potřeboval peněžní prostředky pro válečné účely. Věřitelé vytvořili skupiny, tzv. montes, které byly pak rozděleny na určitý počet stejných, dělitelných a prodejných částí, tzv. loca, luoghi, znějících na 100 lir. V první etapě byli věřitelé zapsáni pouze do knihy státního dluhu, později byly na složené částky vydány cenné papíry.

Pozdější název burza vznikl v Bruggách, kde se obchodníci scházeli v obchodních místnostech vážené rodiny van der Burse, jejichž obchod byl označen třemi měšci. Název burza se začal používat prakticky ve všech světových jazycích s výjimkou jazyka anglického, kde se používá termín „The Exchange“, i když i v angličtině se tato instituce původně nazývala „The Bourse“. Obchody v Bruggách nebyly skutečnými burzovními shromážděními. Setkávali se tam pouze italští obchodníci, kteří měli své konzulární domy v Bruggách.
Po úpadku Brug byla burza přenesena v roce 1440 do Antverp. V roce 1531 byla v Antverpách postavena nádherná burzovní budova. Hlavním předmětem obchodu byly mince a směnky. Založení antverpské burzy je možné považovat za mezník vývoje burz a za první burzu vůbec.
V tomto období vznikají hlavně burzy ve Francii (v Lyonu v roce 1546, v Toulousu v roce 1549, v Rouvenu v roce 1556, v Hamburku v roce 1558, v Paříži v roce 1563,).
V Německu vznikaly burzy hlavně v hanzovních městech, a to v Hamburku, Kolíně, Lübecku, Brémách a Norimberku.
V Anglii byla zřízena burza v Londýně nazývána The Royal Exchange. Její počátky spadají až do roku 1535, ale oficiálně byla otevřena v roce 1571."

Práce do předmětu Ekonomika a podnikání v obchodě a službách - Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra financí.