1.	Sociální skupina

1.1	Dílčí znaky sociální skupiny

2.	Dělení sociálních skupin

2.1	Primární skupina

2.2	Formální skupina

2.3	Vlastní skupina

2.4	Referenční skupina

3.	Vrstevnická skupina

3.1	Oblíbení jedinci

3.1	Odmítaní jedinci

4.

Parta

5.	Charakter integrace při utváření sociálních skupin s nevhodným společenským zaměřením

5.1

Gangy

5.2	Jak dítěti bránit nevhodné společnosti

„Vrstevnické skupiny jsou pro své členy převážně referenční a stávají se konformními (média, styl vyjadřování, hudba, …). Se vzrůstající stabilitou se stávají adolescenti kritičtější k sobě i k vrstevníkům – vybíravost, hodnocení, konfrontace. Ve vrstevnických skupinách probíhá stabilizační proces, jenž je uskutečňován prostřednictvím skupinových vlivů a požadavků na členy.

Oblíbení jedinci – aktivita, optimismus, humor, čestnost, …
Odmítaní jedinci – neschopnost, náladovost, problémy, …
– mají složitější podmínky pro vytváření a upevňování emoční stability
– blokování rozvoje charakteru, mravních postojů, …
– upozorňování na sebe za každou cenu, Chtějí vyniknout, …
– nedaří se jim to – protispolečenský program

Parta – typ malé sociální skupiny s vysokou mírou soudržnosti, těsnými sociálními vztahy, vysokým stupněm spolupráce a stabilními sociálními rolemi, mohou být společné cíle a zájmy členů
- pozitivní – dobrá parta
- negativní – výtržnictví, pouliční party, tlupy, gangy (kriminální až společensky nebezpečná činnost)

Charakter integrace při utváření sociálních skupin s nevhodným společenským zaměřením

Ve vrstevnických skupinách probíhá socializační proces, jenž je uskutečňován prostřednictvím skupinových vlivů a požadavků na členy (platí obecně i pro asociální skupiny):

- vytváření povědomí o cílech skupiny, jež jsou hodnoceny jako žádoucí
- hodnocení a výběr prostředků, které jsou přípustné k dosažení těchto cílů
- schvalování vybraných norem jednání a poskytování motivace jedincům k dosažení uznávaných cílů
- vytvoření jistého vzoru chování a srovnávání konkrétních projevů s tímto vzorem
- vytvoření souboru sankcí a odměn, jimiž je chování jedinců postihováno

Rámec rodiny si dítě doplňuje dalším rámcem vrstevníků a kamarádů. Kritičnost vůči (nejen) rodičovské autoritě podporuje hlavně v dospívání rostoucí vliv vrstevnické skupiny. Společenský kontext- oslabená úloha rodiny, sílící vliv sociálních institucí, význam vrstevnické kultury, atd. - potom určuje míru rizikovosti tohoto období, která mívá často podobu tzv. krize dospívání. Přílišný důraz, který veřejnost klade na momenty sociální deviace mladistvých (alkoholismus, drogy, kriminalita, promiskuita atd.), může vést až k hodnotovému stereotypu, vyjádřenému názorem o „zkaženosti mládeže“.

Party se mění v gangy, jestliže jejich členové naleznou společného nepřítele. Potom se integrují a vytvářejí si pevnou hierarchickou organizaci, na jejímž čele stojí vůdce. Výběr nepřítele často odráží otevřené i skryté antagonismy společenského prostředí gangu. S nástupem adolescence s většina part a gangů rozpadá. Nerozpustí-li se však ve volnějších přátelských kruzích, pak se zpravidla jejich nepřítel zobecní na společnost reprezentovanou dospělými a jejich asociální činnost dostane ideologické ospravedlnění, např. začleněním do hnutí punk či skinheads apod. Vznikají tak delikventní gangy a extrémní hnutí mládeže, která už představují vážný sociální problém."