1.

Definice

2.	Okolnosti ovlivňující socializaci

3.	Působení na jedince

3.1	Individualizační působení společnosti

3.2	Patogenní působení socializačních faktorů

4.	Základní mechanismy socializace

5.	Mechanismy nápodoby

5.1	Identifikace

6.	Sociálně zralá osobnost

7.	Základní činitelé socializace dítěte

„Okolnosti ovlivňující socializaci:
biologické předpoklady (např. vrozená nemoc)
procesy zrání
vnější vlivy a podmínky - malá vesnice x velkoměsto, válka x mír,......
osobnost samotného jedince a jeho aktivity - jedince se sám socializuje, přejímá určité normy
Vedle skutečného socializačního působení jsou i různé druhy „mimosociální výchovy“ působení na jedince:
individualizační působení společnosti - vznik odlišností mezi jedinci, např. matka svými specifickými osobními rysy působí na vznik zvláštností u dítěte - ty nejsou v rozporu socializačním působením společnosti, doplňují je, dávají jim osobní kolorit, svéráz,...
patogenní působení socializačních faktorů - vliv společenských činitelů, hlavně rodiny na vznik různých duševních poruch rozporu se socializací jedince
protispolečenské působení určitých osob nebo sociální skupiny - tzv. deviantní socializace - odchylka, u dítěte mladistvý delikvent, - dospělý zločinec
Základní mechanizmy socializace:
nápodoba (imitace)
chování, prožívání postoje a stavy napodobujícího, které jsou stimulované napodobováním modelu (= vzorová osoba, jež je napodobována)
je to neuvědomělý proces (např. v dětství napodobujeme hry - hra na školu, na rodiče a děti........
nápodoba regresní - dítě v předškolním věku jemuž se narodí sourozenec aby si vynutilo pozornost napodobuje to mimino (šišlá, brečí,...)
dítě si zpočátku modely nevybírá (jsou jimi rodiče) a čím je starší tím více se rozhoduje samo koho bude napodobovat
extrémní cestou je zdůrazňování modelu (jestliže rodič dítěti zdůrazňuje, že ten druhý je lepší a aby si vzalo příklad... dítě si začne chránit svůj sebepojem, vzniká propad a dítě jedná „natruc“
podmínky vlivu modelů na imitátora
model je úspěšnější (nemusí být vždy chápáno v kladném smyslu), má vyšší sociální status
konformizmus = zlatý střed (díváme se jak se chová většina a dle toho se rozhodujeme)
v závislosti na modelu imitujeme toho, ke komu máme cit
imitujeme stejné pohlaví (otec hrubián Þ syn despota)
dítě musí imitovat více milujících lidí jinak nemá dostatečné kontakty (děti vychovávaní jedním rodičem je na nižším sociálním stupni)
společné rysy modelu a imitátora
motiv závislosti - častěji napodobujeme ty modely, na kterých jsme závislí (rodiče, starší sourozenci,..)“