1.

Úvod

2.	Život a dílo Maxe Webera

3.	Postavení Maxe Webera ve světové literatuře

4.	Max Weber ekonom

4.1	Ekonomické dimenze „Hospodářství společnosti“

4.2	Shrnutí Weberových ekonomických děl

5.	Náboženská díla

5.1	Weberova role v náboženství

5.2	Weberova sociologie náboženství

5.3	Antiracionalistická interpretace

6.	Pohled na jednotlivá náboženství

6.1

Judaismus

6.2

Islám

6.3	Indická náboženství – hinduismus, buddhismus a džinismus

6.4	Weberovy názory na vztahy mezi náboženstvím a hospodářstvím

7.

Závěr

„ 2.3 Shrnutí Weberových ekonomických děl
První závažnou ekonomickou prací je freiburská nástupní řeč „Národní stát a národohospodářská politika“. Toto dílo vyšlo v roce 1895. Max Weber se snažil o jasné odlišení vědeckých výroků a politických soudů, ale nikoli proto, aby politické soudy vyloučil, nýbrž aby je co nejzřetelněji formuloval a staly se tak jasnými. Ekonom je oprávněn pronášet hodnotící soudy a jako kritérium by mu měly sloužit národní zájmy země.

V době svého freiburského působení Weber zveřejnil „Základy přednášek o obecné ekonomii“, vyšlo v roce 1898. Weberovy znalosti ekonomické teorie byly v jeho době na vysoké úrovni. Studentům doporučoval nejen spisy autorů německé historické školy, ale i práce klasických a neoklasických ekonomů. Ačkoli si uvědomoval limity čisté ekonomické teorie, rozhodně její význam nepodceňoval.
V letech 1894 – 1898 napsal Weber řadu prací k burzovnímu obchodování. Vedle technicistních studií o termínových obchodech zveřejnil i články pro laické publikum, v nichž vysvětloval význam burz v tržní ekonomice. Nesouhlasil s povrchním odsouzením burziánů jako spiklenců dosahujících bezpracných zisků a zdůrazňoval funkci burzy pro zprostředkování nabídky a poptávky. Byl nedůvěřivý ke státní regulaci burzovnictví.

Příspěvek do čisté ekonomické teorie tvoří článek „Teorie mezního užitku a základní psychofyzický zákon“ z roku 1908. Weber odmítl psychologické zdůvodnění teorie mezního užitku ze strany rakouské školy a svého mnichovského kolegy L. Brentana. Teorie mezního užitku a vlastně každá ekonomická teorie nastaví podle autora na poznatcích empirické psychologie, nýbrž na ideálním typu racionálního ekonomického člověka.

Rázný rozchod s historickou školou provádí Weber ve stati „Fischer a Kniče a logické problémy historické ekonomie“. Vyšla v rozmezí let 1903 – 1906. Weber kritizuje Fischera ze nekonzistenci, když na jedné straně odmítá abstraktní poučky klasické teorie, na straně druhé hledá „přírodní zákony“ společenského vývoje. Kniese kritizuje za nevhodné použití Wundtovy psychologie jako základ pro „teorii pokroku“.

3.1 Náboženská díla
Ačkoli se Weber proslavil mezi společensko-vědními laiky především svou „Protestantskou etikou“, napsal i řadu dalších – a to podstatně objemnějších spisů k sociologii náboženství. V nich se zabýval především asijskými náboženstvími, ale i starým judaismem, raným křesťanstvím a islámem.“