Kriteria didaktické účinnosti - předává plnohodnotné informace a dovednosti obsahově nezkreslené, rozvíjí poznávací procesy, je racionálně a emotivně působivá (strhne žáka k prožitku učení), respektuje systém vědy a poznání, je výchovná, je přirozená ve svém průběhu i důsledcích, je použitelná v praxi, ve skutečném životě, je adekvátní k žákům, je adekvátní k učiteli, je didakticky ekonomická, je hygienická. Klasifikace metod výuky - informačně receptivní metoda, metoda problémového výkladu, heuristická metoda, výzkumná metoda. Komplexní klasifikace základních skupin metod výuky - metody z hlediska pramene poznání a typu poznatků - aspekt didaktický (metody slovní, metody názorně demonstrační, metody praktické), metody z hlediska aktivity a samostatnosti žáků, struktura metod z hlediska myšlenkových operací - aspekt logický, varianty metod z hlediska fází výuky, varianty metod z hlediska výukových forem a prostředků. Stručná charakteristika některých nejvyužívanějších metod. Obecné požadavky a zásady předvádění - je třeba předem připravit materiály, pomůcky a prověřit fungování techniky, předkládat předměty co největšímu počtu smyslů, složitější předvádění je nutno rozdělit v jednodušší prvky, předvádění má probíhat v přiměřeném tempu a má být přístupné všem žákům, pro které je určeno, pokud to dovoluje charakter předvádění, je důležité zapojit žáky, je nutné aktivizovat žáky ke spolupráci, podněcovat je k otázkám, po jednotlivých fázích předvádění je nutno se přesvědčit, zda bylo učivo pochopeno (při nepochopení je třeba obtížné prvky znovu předvést), je nutné předvádění výstižně a vhodně doplnit slovním vysvětlováním, po ukončení předvádění žáci sami shrnují hlavní poznatky, v průběhu předvádění žáci sami pořizují zápisky, nákresy, schémata,.., každé předvádění by mělo být výcvikem v pozorování, předváděný předmět se musí žákům demonstrovat tak, aby ho mohli dobře vnímat, názorné předměty je třeba žákům ukazovat v příhodnou dobu (nikoliv před začátkem výkladu), žáci si osvojí učivo hlouběji, pokud se jev předvádí ve vývoji a v přirozeném prostředí. Didaktické hry, participativní metody, mezi tyto metody patří: dialog v plénu skupiny, simulovaný dialog, dialog založený na písemných otázkách, dialog v kruhu. Situační či případové metody, inscenační metody, brainstormingové metody.