Vývoj a klasifikace číslicových počítačů
Spojitý signál, nespojitý signál. Vývoj počítačů. Klasifikace počítačů - dle generací, dle kategorií počítačů (osobní počítače, počítače střední třídy, střediskové počítače, superpočítače, trendy do budoucnosti), dle organizace výpočetního procesu, dle počtu uživatelů využívajících současně počítačový systém dělíme (jednouživatelské, víceuživatelské), dle počtu programů, které jsou v počítači souběžně zpracovány (systémy s jednoprogramovým zpracováním, systémy s multiprogramovým (víceprogramovým) zpracováním), dle režimu zpracování informací (systémy pracující v dávkovém režimu, systémy pracující v interaktivním režimu). Von-Neumannovo schéma jednoprocesorového počítače. Základní struktura počítačového systému - hlavní paměť, procesor (CPU – Central Processing Unit), řídící části (řadič), zpracovatelské části ALU (Aritmetic Logical Unit), vstupní/výstupní zařízení, sekundární paměť. Vstupní/výstupní podsystém systému počítače.
Architektura počítačového systému - kritika vlastností von Neumannovy architektury, paralelní počítače, propojení sběrnicí, moderní počítačový systému, modularita, konfigurace. Kompatibilita - technická kompatibilita, programová, kompatibilita dat, obsluhy.

Stavební prvky počítače
Tranzistor, čip. Stupeň integrace - diskrétní součástky (SSI, MSI, LSI, VLSI, výhody integrovaných obvodů vyšší integrace, ohraničující faktory VLSI). Technologie - bipolární technologie (TTL (Tranzistor Tranzistor Logic), ECL (Emitor Coupled Logic), I2L (Integrated Injection Logic)), unipolární technologie (nMOS (n channel MOS), CMOS (complementary MOS), SOS (Silicon on Saphire), MESFET (Metal Semiconductor FET)). Logické a paměťové integrované obvody - základní parametry integrovaných obvodů, paměťové obvody, logické obvody. Mikroprocesor - elektronická součástka, procesor – komponenta počítačového systému - základní signály mikroprocesoru, základní systémové charakteristiky mikroprocesoru, vnitřní struktura (organizace) MPR, architektura MPR (jednoobvodový mikropočítač, bitové řezy, zákaznické obvody).

Paměť
Kapacita paměti, vybavovací doba (TV), doba cyklu paměti (TA), rychlost toku dat paměti (RTD). Dělení pamětí - dle uchování informace v závislosti na příkonu elektrické energie, podle toho, zda je uložená informace v pohybu vzhledem k místu snímání informace, dle uchování informace po jejím čtení (co vede ke zrušení (zničení) obsahu paměti), podle způsobu přístupu k datům a z toho vyplývající vybavovací doby. Výběr paměťového místa v paměti, permanentní paměť. Paměťová hierarchie. Základní požadavky na paměť. Registry, hlavní paměť, paměť cache, vnější paměť. Úroveň paměťové hierarchie. Near On-line paměť. Základními částmi hlavní paměti jsou dle obrázku - řadič hlavní paměti, datový registr, adresový registr, vlastní paměť, vnější paměŤ, polovodičová paměť RAM (organizace paměťového obvodu RAM, technologie obvodů RAM), polovodičová hlavní paměť, organizace hlavní paměti. Asociativní paměť, paměť cache, sekundární paměť, virtuální paměť. Registry - dle funkce v systému počítače (posuvný registr, střadač, indexregistr, univerzálními registry), dle přístupnosti programátorovi, dle významu informace v registru obsažené (instrukční registr, adresový registr, datový registr), dle šíře vstupní/výstupní cesty do registru (sériové, paralelní), polovodičové permanentní paměti (ROM (Read Only Memory, PROM (Programmable Read Only Memory), EPROM (Ereasable Programmable ROM, EEPROM (Electrically Ereasable PROM)). Flash paměť, vyrovnávací paměť.

Procesor
Základní funkce, složení procesoru - řídící část procesoru – řadič, prováděcí část procesoru (zejména ALU). Registry procesoru - datové registry, adresní registr, řídící registry, instrukční registr, čítač instrukcí. Řídící část procesoru – řadič - řídí: posloupnost, v níž jsou jednotlivé instrukce programu prováděny, pro každou instrukci pak její provedení, registry řadiče, řídicí obvody řadiče. Mikroprogramové řízení. Obvodové řízení. Logika přerušování - systémové požadavky, normální požadavky, logika přerušení (jednoúrovňové přerušení, víceúrovňové (vektorové přerušení)), jako příklad lze uvést uspořádání priorit požadavků na přerušení u střediskových počítačů, počínaje od nejvyšší priority (strojová chyba, chyba programu, přerušení volání supervizoru, vnější přerušení, přerušení vstupem/výstupem). Efektivní systém přerušení. Prováděcí část procesoru - koprocesor. Proudové provádění instrukcí. Soubor instrukcí procesoru - charakteristika každé instrukce: funkcí, kterou provádí, adresami operandů, se kterými pracuje, režimem adresování, délkou instrukce, dobou provádění instrukce. Požadavky na soubor instrukcí - úplnost, efektivnost, regulárnost, orthogonalita, kompatibilita. Rozdělení instrukcí - přesunové instrukce, aritmetické instrukce, logické instrukce, instrukce pro řízení průběhu programu, vstupní/výstupní instrukce, ostatní. Procesory CISC/RISC. Obecná charakteristika procesoru - frekvencí (rychlostí) zdroje čas. pulsů, rychlostí provádění instrukcí, organizací procesoru, souborem instrukcí, délkou slova, šířkou vnitřních a vnějších sběrnic a způsobem spolupráce s ostatními částmi počítače (zejména s PZ a s hlavní pamětí, viz. MMU), způsobem řízení procesoru (mikroprogramové x pevné), organizací systému přerušování.

.