Metodiky práce s dětmi s poruchami učení a chování

Kategorie: Pedagogika - speciální

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce se zabývá historií péče u nás o děti s poruchami učení a chování, zřizováním pedagogicko-psychologických poraden, integrace, současný stav péče o děti s poruchami učení - pětistupňový hierarchický model péče o děti s SVP. Poprvé se u nás tématem poruchami chování a učení u dětí zabýval Otokar Chlup ve 20. letech 20. století a následnému postupnému vzniku pedopsychologických zařízení a sociodiagnostických ústavů. V práci se objevují jména těchto odborníků: M. Sovák, B. Hála, O.Kučera, Z.Matějček, logoped Z.Žlab, neurolog J. Dittrich, Fr. Čáda, Jos. Zeman, Fr. Rieger a Voj. Náprstek. Mezi použité termíny patří lehké mozkové dysfunkce projevující se vývojovými poruchami čtení a psaní, encefalopatie, symptomatologie, dysgnozie, dyspraxie, etopedické péč, pětistupňový hierarchický model péče o děti s SVP(Specifické vývojové poruchy). Práce popisuje způsob řešení situace u dětí, které trpí některou z poruch ať už na úrovni základní školy nebo v některé z institucí mimo vzdělávací systém.
Obsah:
1. Historie péče u nás o děti s SPU
2. Historie péče o děti se SPCH
3. Pedagogicko-psychoůogické poradny
4. Integrace, současný stav péče o děti s SPU
5. Integrace
Úryvek z práce:
"HISTORIE PÉČE O DĚTI SE SPCH
Tato otázka byla zkoumána vždy společně s dětmi s jakýmikoliv poruchami chování. Proto I historie péče o děti s SPCH se překrývá s historií etopedické péče.
U nás lze prvního jmenovat Františka Čádu (1865-1918) ten se zmiňuje o mládeži s fantastickou aktivitou, tím myslí mládež, která si libovala v takové četbě, která vedla děti k nevhodným touhám a často I k návodům jak tyto touhy realizovat. Tyto zájmy podnícené špatnou četbou vedou potom k vytváření band a u dívek k předčasným milostným kontaktům.
Dalším průkopníkem takovéto péče u nás byl Josef Zeman, který realizoval Péči o mádež mravně vadnou a mravě ohroženou.
V 19. století narostl v Evropě zájem o děti mravně narušené a začínají se zřizovat první ústavy.
František Rieger a Vojtěch Náprstek založili vychovatelnu v LIbni v roce 1883, šlo jim o to, aby se mravně narušení mohli vrátit do normálního života. Dělali zde I první diagnostiku a vyšetřování mladistvých. V roce 1884 byla zahájena činnost vyšetřovny na Vinohradech a v Říčanech pro děti od 6-10 let.
V druhé polovině 19. stol. vznikají polepšovny (pro mládež mravně narušenou a zločinnou) a ochranovny (pro mládež osiřelou, žebrající atp.), V Čechách vznikaly první ošetřovny v Opatovicích, Králíkách a Kostomlatech, byly
určeny mladistvím do 18 let za přečin. O umístění do nich rozhodovaly soudní instituce. Horní hranicí tu byl věk 18 let. Cílem takových zařízení je potom mraní výchova, výcvik v zaměstnání atp.
V roce 1931 je vydán zákon, podle nějž polepšovny jsou jen pro mladistvé, kteří byli odosouzeni k trestu ve vězení déle než šest měsíců.
1945 Zavedeny dětské domovy se zvýšenou výchovnou péčí pro děti od 9-14 let a domovy mládeže pro převýchovu 15-18 let...."

Tweet

Diskuse